Taky jedna starší z literu ...

Moje úplně první veršování. Vznikla před osmi lety.

snad ještě dostanu šanci

Náhodou jsem objevila jeden starý sešit, který byl psán v letech 1951-53

Netradiční záhadná hororová povídka vzniklá jednoho temného večera, když jsem měl napsat dokumentaci k projektu do předmětu počítačové vidění. Nikdo, komu jsem ji dal číst, nevěděl, co si o ní má myslet.

Na branku duše buší splín, jemuž se člověk nezbrání, bláhové srdce marně sní o novém Lásky shledání...;o(

při hodině literatury jsem se věnovala literatuře....ovšem trochu jinak než bych měla:)

Měla to být má poslední... .. .

Pod(zimní) blues ze tří kusů.

.. vlastně to není povídka.. není to ani úvaha, i když, něčím si o to říká.. no ano.. mohla by to být reportáž..

Má 50. báseň. Jako by to bylo včera večer, co jsem napsal první báseň na psancích. Zase, v poměru s dobou, kterou jsem zde na psancích strávil, měl jsem psát víc, což vlastně budu. A tato báseň je věnovaná té, které vždy patřilo mé srdce a patřit vždy bude, ať už ho akceptuje, či ne. Ona ví, že je to pro ní.))

Zas po dlouhý době, enjoy and recycle

Asi to nemá vyšší uměleckou hodnotu...jenže je to realita

...