Vůle žít

Měl by jí každý mít,
občas se však stává
že člověkem život zamává
a pak už není kam jít.

Před sebou se to snažíš skrýt
že už nemůžeš dál,
a tak stojíš a čekáš
co bude , co zbude
jak by ses z toho vysekal.

Tu bojovník se v tobě rodí
strach ze svých beder
na zem shodí a..
pořádně se rozkročí
když už i hlava se mu
zatočí pod tou tíží.

S osudem On svou vůli zkříží
a zatím co se duše chvěje
dech do plic si rytíř bere
a hledí úkladům klidně, směle vstříc.
Svou mysl zbavuje tiše beznaděje.

Kmotra smrt zbaví ho strachu
když slíbí mu.... ještě ne
přijdu později brachu.
A jakmile mu život zas
motiv dává, statečným
se zase stává.

A tak opět jde, tvoří, pracuje...
Jeho křídla roztáhnou své peří,
své duši On opět věří
a tělu svému zase děkuje
že službu svou znova
rádo věnuje bytí....amen.

Srdce láskou sytí
nesměle ...