Mojí malé velké lásce. O počátcích mateřské lásky. (Prosím zavylé odpůrce tohoto stylu psaní, aby se zdrželi komentářů.)

vyplynula po jedný party.....

Reálným či vysněným. Některým více, některým méně. Každý zanechal stopu. Samozřejmě především jeden, který si tohle nikdy nepřečte. :)

.

Na displeji tvé číslo a my spolu...tak daleko, tak blízko

Koloběh přírody nezastavíš a od podzimu je už krůček k zimě...

.....

no co by tak mohlo následovat ....

..nespěchej..

světluška bez lampičky není světluška...

Nuda o hodině chemie

jakýsi rozmar mysli v pozdních večerních hodinách

Ušmudlaná krutá pravdaje totiž nejhorší noční můra.

ne, nevadí, že nikomu nic neřekne... a pokud jo, taky dobrý... za chvíli poslední pohled z okna na mrtvou ulici a poslední pohled na fotku, která nikdy nebyla... a co s tim, tohle neni o něm, tahle noc je plná rozporu, ale ne o něm... a víte co, ono na tom vlastně vůbec nezáleží, jestli je o něm nebo ne, jestli je bez něj nebo s nim... záleží jenom na tom, že bude stejně zoufalá, jako každá jiná, stejně mrtvá, stejně prázdná... a ráno chuť umřít a pocit, že už to tak vážně jednou bude... (a ten závěr je divnej a něčim mi nesedí... směšný... vlastní báseň mi nesedí, hm...)

Je toho nějak moc..... E