|
Zas jedna, která bude mávat na rozloučenou
|
Dotknu se ohně
dám tomu novej význam
(a začnu věřit pohádkám
protože o nic jinýho tu nejde)
Nedávám smysl
ve věčný letargii
chci najít sama sebe
(a chci tebe chci milovat a ctít
a nejde to)
Jsem tohle vážně já
slečna věčně zmatená
ztracená ve svejch deziluzích
(Chci to vypít to špatný se musí vyplavit
zakazuješ)
Půjdu si zapálit
třeba se mi ten svět
vykouří z hlavy
(Radši se udusim tati
než abych žila v tomhle)
Chci zase věřit
dám tomu novej význam
(a začnu věřit pohádkám
protože o nic jinýho tu nejde)
Nedávám smysl
ve věčný letargii
chci najít sama sebe
(a chci tebe chci milovat a ctít
a nejde to)
Jsem tohle vážně já
slečna věčně zmatená
ztracená ve svejch deziluzích
(Chci to vypít to špatný se musí vyplavit
zakazuješ)
Půjdu si zapálit
třeba se mi ten svět
vykouří z hlavy
(Radši se udusim tati
než abych žila v tomhle)
Chci zase věřit
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Vážně já : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Mami
Předchozí dílo autora : Zkurvená
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
johny.rotten [15], Happy Angels [14], Ozzy [12], SarahCa [10], Klar_rkaa [8], Dešťová kapka [8]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?

