|
|
|
|
|
|
|
Trochu aromantická báseň/úvaha s milostnou a anatomickou tématikou. Určena k sebereflexi.
|
|
venovano M.
nekdy... neni vic, nez vas nejlepsi pritel.
|
|
Hořkosladce zamilovaná... Kdo mi to jen řekl.. ?
|
|
bude existovat i živá nahrávka, zní to pak líp
|
|
|
|
|
|
odejít
|
|
Jsem slunceholik, když je ho málo mám fakt absťák.
|
|
Druhá epizoda postmoderně naturalistického seriálu Ester Krejčí. (Oproti 2. vydání výrazně přepracovaná a má nové téma.) Stránky seriálu: http://esterkrejci.xf.cz/
|
|
experiment... mozna spis pokus o vnitrni zpoved...
|
|
...vlastně je to písnička, tak je-li libo zvuk :c)
|
|
|
|
|
|
ne, nevadí, že nikomu nic neřekne... a pokud jo, taky dobrý... za chvíli poslední pohled z okna na mrtvou ulici a poslední pohled na fotku, která nikdy nebyla... a co s tim, tohle neni o něm, tahle noc je plná rozporu, ale ne o něm... a víte co, ono na tom vlastně vůbec nezáleží, jestli je o něm nebo ne, jestli je bez něj nebo s nim... záleží jenom na tom, že bude stejně zoufalá, jako každá jiná, stejně mrtvá, stejně prázdná... a ráno chuť umřít a pocit, že už to tak vážně jednou bude... (a ten závěr je divnej a něčim mi nesedí... směšný... vlastní báseň mi nesedí, hm...)
|


