...o smutku a smrti, o lásce a stesku...o nás...

Jan Lucemburský český král,Eliška Přemyslovna česká královna, Eliška zvaná Rejčka (Richenza) královna vdova, Jindřich z Lipé, podkomoří, králův přítel i zatracenec, milenec královny vdovy

Po dlouhé době pokračování. Už mi docházejí síly....

tyto věty se dlouho schovávali hluboko v mé mysli jen jako moje myšlenky... ale nenacházela jsem ta správná slova, abych přesně popsala co cítím.....

Jedna z mých nočních fantazií

ve viru punku.. a za to je ta dan

někdy má bohužel člověk pocit, že mu bude lépe ve svých myšlenkách...nechci se vrátit zpět...

tak trochu středověce

HAIKU

Rád bych ti snesl modré z nebe . . .

takovej koloběh :-)

ne, nevadí, že nikomu nic neřekne... a pokud jo, taky dobrý... za chvíli poslední pohled z okna na mrtvou ulici a poslední pohled na fotku, která nikdy nebyla... a co s tim, tohle neni o něm, tahle noc je plná rozporu, ale ne o něm... a víte co, ono na tom vlastně vůbec nezáleží, jestli je o něm nebo ne, jestli je bez něj nebo s nim... záleží jenom na tom, že bude stejně zoufalá, jako každá jiná, stejně mrtvá, stejně prázdná... a ráno chuť umřít a pocit, že už to tak vážně jednou bude... (a ten závěr je divnej a něčim mi nesedí... směšný... vlastní báseň mi nesedí, hm...)

Jsem slunceholik, když je ho málo mám fakt absťák.

Trochu aromantická báseň/úvaha s milostnou a anatomickou tématikou. Určena k sebereflexi.

spoluautor textu: K. Malcovský; protentokrát přináším zatím pouze hudební podklad - pro dokreslení nálady písně

asi nikdo nepozná, kdo to je, a nesmějte se

je to vlastně rapový text, který se mi snad podaří někdy nahrát a dát ho na cd svému tátovi, aby konečně pochopil ...

asi předevčírem o půlnoci to na mě nějak všechno padlo...:-)

Andělé jsou mezi námi, ale jenom někdo je vidí. A když je vidí, tak jenom někdo si jich všímá. Tak kolik vás je?? prosím o komentáře. děkuji.