|
1.část povídky o malé potvůrce jménem Arietta... Prosím o komentáře, díky.
|
|
|
|
19.09.2009 - původní anotace:
toulala jsem se dnes cestou z prednášek po Praze ... volně – pocity ...
|
|
Na cestě od tebe, po té krásné společné noci. Tak se zas uvidíme za delší čas....
|
|
Lob der Thränen. Franzi, zemřel jsi tak mlád. Zas jedna jako za starých časů. Pathos a omáčka. Výborné pochutnání. Dobrou chuť.
|
|
|
|
|
|
Samozvaná povídka inspirovaná probíhající básnickou soutěží. Jsou v ní použita všechna slova navržená v diskusi kromě „mrťafuk“.
|
|
Prostě.. Prober se, říká mi svědomí
|
|
|
|
každý řádek myšlen zvlášť, zvláštním systémem udává to skryté situace, ovšem myslím si, že nejsem jediná, jež nemůže spát a plodí i takovéto zamotané věty se smyslem, který to možná dává jen mě :D
|
|
|
|
co zbývá nám/než se kát/či žít?
|
|
když je pro co i koho žít, co říct i komu, ale není kdy, protože nejlíp nikdy
|
|
Haiku verze
|
|
|
|
|

