todle asi není báseň,ale vytihuje přesně to co očem se se mnou bavil jeden podivný ,,člověk,, který si nechává říkat Ismael

Neviem, či mi preskočilo, ale povedal som si, že by mohlo byť zaujímavé, skúsiť písať jedno haiku každé ráno. Tak uvidím, ako dlho mi to vydrží. A aký to bude mať dopad na kvalitu.

...

...Je to slohovka...A já potřebuji do úterka vědět nějaký konstruktivní názor...Prosím!

jednou si dva lidé řeknou konec, ale stejně jeden z nich je většinou vítěz...

Napadlo mne, jak jinak, opět při práci. Vše už jednou bylo uděláno, řečeno, však časem zapomenuto, zničeno. A my znovu objevujeme již objevené.

odněkud se na mě vysypal kus veršotepecké historie

.... každý máme dluhy, splácíme je? .... mini-mini-miniatura ....

Droboučká miniaturka. Lehoučce inspirována J. Nohavicou a R. Křesťanem. Pro mě trošku nezvyklej útvar.

Starší, asi týden, což už je dost. Bez úprav bohužel.

Momentka, které by slušela dopracovanost, návaznost, oheň a drogy, ale není čas.

Elisabeth Barrett Browningová (1806 až 1861) byla soudobými kritiky považována za největší anglickou básnířku. Jejím nejznámějším dílem je sbírka 44 sonetů pod názvem Portugalské sonety (Sonnets from the Portuguese). Jedná se o součást korespondence s jejím budoucím manželem, básníkem Robertem Browningem (1812 až 1889). On byl o 6 let mladší a vzali se ve stejný rok poté, co vyšly ony sonety knižně. Jí bylo 40 let! Četl jsem dnes kdesi krásný překlad právě jejího sonetu č.44 a jiný kolega tam dal další verzi do komentu. Zkusil jsem to taky, když jsem si to nejprve dal přeložit on line a ze zmateného strojového překladu si nakonec vykouzlil vlastní verzi, veden jen torzem hlavní myšlenky.

VAROVÁNÍ!!!!!Čtení této povídky způsobuje negramotnou nemoc!!!!Čtení jen na vlastní nebezpečí!!!Toto varování platí až do odstranění chyb worldem!!!!!