|
Ani já sám sobě si občas nerozumím
|
Teď
Necítím nic,
jsem jako kámen.
Piju teď víc,
je se mnou ámen?
Má můza chlast,
dost z toho mrazí.
Jsem vůbec chlap?
jsme spolu nazí?
A v tuto chvíli,
jsem si sám sebou.
Uběhnu míli,
ruce se klepou.
Jsme spolu nazí,
flaška je prázdná.
Z nahoty mrazí.
Jsem tu za blázna…
Necítím nic,
jsem jako kámen.
Piju teď víc,
je se mnou ámen?
Má můza chlast,
dost z toho mrazí.
Jsem vůbec chlap?
jsme spolu nazí?
A v tuto chvíli,
jsem si sám sebou.
Uběhnu míli,
ruce se klepou.
Jsme spolu nazí,
flaška je prázdná.
Z nahoty mrazí.
Jsem tu za blázna…
Ze sbírky: Tobogán inferno
11.05.2017 22:24
Asi já sám sobě si občas nerozumím
...neznám nikoho, kdo by na tom byl líp
...neznám nikoho, kdo by na tom byl líp
09.05.2017 12:35
meskalinaprach
Vysoký dloouhán: teď jsem si uvědomila... ,,jsem jako ámen"? předpokládám, že tam byl originálně kámen (dávalo by to asi větší smysl než ten absolutní rým ámen, ámen). i když právě to mi třeba na první pohled nevadilo. :D
s těmi prvky je to složitější. např. básně s takovým rytmem často vyzní jako jednoduchá říkanka. pak se ti tam některá výraznější slova opakují, (mrazí, nazí) ale působí to tak, že záměrně a nebije to do očí.
s těmi prvky je to složitější. např. básně s takovým rytmem často vyzní jako jednoduchá říkanka. pak se ti tam některá výraznější slova opakují, (mrazí, nazí) ale působí to tak, že záměrně a nebije to do očí.
09.05.2017 09:33
meskalinaprach
mně v téhle básni ani nevadí prvky, který by mi jinde vadily. fakt se mi líbí, i tvoje předchozí.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.