Pro účastníky autoškol a další milovníky aut a metafor. Berte, prosím, s nadsázkou...
22.12.2008 0 1186(10) 0 |
Přistoupím ke svému chladnému broučku, ale jakmile jsem v jeho těsné blízkosti, začne vrnět nedočkavostí. Pohodlně se usadím a pohladím ho. Připoutám se k němu těsným popruhem a prsty mu přejedu po bradavce. Vykřikne vzrušením. I mě tohle všechno není lhostejné a začnu o něj otírat své nohy; nejdřív jemně, poté se stupňující se intenzitou. Konečně uchopím jeho úd. Padne mi do ruky jako ulitý a nenechá se už déle pobízet. Oblečení, co ho brzdí, odhodím na zem.
Jedeme...
Jedeme...
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předehra : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Spadané listy, bláto a tma
Předchozí dílo autora : Haiku