Rozepsaná povídka o prvním případu detektiva Bludowského.

:) inspirováno jedním překlepem

HAIKU

.

...je vlastně docela smutná..

Každý den malý objev ...

Vysedáváte u televize, nebo u fujsbuku?? Co se děje, lidi? :-D

Dosud jsem neznala slovo "milovat", když jsem myslela, že ano, tak jsem si to jen namlouvala. Dnes už to vím... a naučil mě tomu on - on, který dokáže udělat svět neskutečným... A dokáže vyjádřit to, co cítí...

Prožívali těžké časy, každý svým osvojeným způsobem, když najednou..., ale to je vlastně jedno, už je to pryč, nebo ne?

...pro změnu jedna ze starších...

Každý chce být někdy milován...

Kdy, jak?? Toť otázka.....

Na úvod musím přiznat, že povídku jsem nenapsal sám. Spoluautorem je dáma jménem Karolina (snad mi promine netaktnost) ve věku osmdesáti let, která má ráda sci-fi a dějiny. Zjednošeně řečeno: Historická (a biblická) relita je její dílo, fantasmagorie jde za mnou... Povídka je trochu delší a celá se točí kolem Bible... (Takže vstup na vlastní nebepečí)

Hodně osobní. Moc prosím o komentáře a jakékoli názory. / Kdyby někoho napadl trefný a jednoduchý název, byla bych vděčná. ;-)

My, básníci dnešního dávnověku - zranitelní a světaznalí... odpusťte, že jsme milovali..!

Chybí tu kategorie..texty