V podstate si nestranný, priam ako tá camera obscura ale v týchto obrázkoch, či vlastne slovách, ktoré tu nie je potrebné dodatočne povedať, je zachytené aj to ľudské teplo.

Bezva životní zkratky.

Také se mi zdá, že jsou to dobrá senrju, hlavně nejsou psaná od stolu, ale čiší z nich život.

Nádherně roztomilé :)

Třetí je krásně přenositelné. S milým přesahem.

Všechny super. Dal bych pořadí 3,1,2... Hlavně ta třetí je SKVĚLÁ!

Všechny tři super. V té první se mi víc líbí druhá verze.

Ta původní verze frťana se mi líbí svou nedořečeností víc.

Karpatský: První dílko vyjadřuje rozklepané ruce notora, což bývám občas já. Někdy se ruce tak třesou, že toho frťana musím k ústům posouvat po stole, nejsem s to jej zvednout. Smutné haiku. Možná ho pochopí jen alkoholik :-) Ale původně jsem měl tohle dílko v této podobě:

Opilcovo ráno -
posouvám frťana
po stole k ústům.

Jasná trojka.

Tiež sa pridávam k tretiemu. Pri prvom mám dve verzie, buď je pisateľ v nonstope sám alebo s niekým, teda s inými smädnými ústami.

Nej pro mne také třetí!

Z té třetí jsem nadšená ;)

Tak to je samozřejmě ta příjemnější varianta:))

borovice: No, mohlo by to být výjimečně i za stěnou, ale tohle se odehrálo u stěny pod těmi balalajkami :-). Byl to druhý byt, kde jsem viděl viset balalajku na stěně. Asi jako ozdobný prvek.

První - se děje za stěnou nebo pod? :)

Stařenka kočku asi nepodarovala, ale je to moc hezká souhra okolností.

Krtince jsme měli v loni přímo na prababiččině hrobě, hrůza...

borovice: Ano, byl to velký plyšák, zabral celý invalidní vozík.

První text je opravdu hodně emotivní, jen ten závěr - sedí medvěd - mi přijde až tvrdý. Ale asi se jedná o maxiplyšáká, protože jinak bys napsal medvídek.

Druhý text mě nutí se usmívat, jen si představuji tu osvěžující dětskou radost.

Dvojka je lehká a okouzlující.

Tu sa oplatí zájsť. Vidím očami iného niečo, čo by som sám nevidel alebo možno len sa nad tým nezamýšľal. Dvojka je pôvabná svojou nevinnosťou.