 |
 30.03.2008
36, žena, Praha |
komentáře k dílům uživatele :
04.06.2012 - 20:49
17Někdy mi bývá trošku úzko, ale jen proto, že neumím takhle psát :)
04.06.2012 - 20:1317Dott: Děkuji. Já asi začnu mít nos nahoru.:D
A myslím, že ta básnička je svým způsobem o každém z nás.;)
A myslím, že ta básnička je svým způsobem o každém z nás.;)
04.06.2012 - 20:0217Mlčenlivý: Děkuji, přísnost vnímám jako plus.:)
Vím o tom, vlastně jsem do anotace chtěla napsat, že je to spíš próza než poezie, ale čert to vem.:)
Vím o tom, vlastně jsem do anotace chtěla napsat, že je to spíš próza než poezie, ale čert to vem.:)
04.06.2012 - 20:0217uááá!!! jedna z mála děl co jsem otevřela a dočetla až do konce. Dokonalost. Jsi dokonalá. A ta básnička je o mně.
04.06.2012 - 20:0117Ja budu s dovolenim prisnejsi - tu a tam ti uplave melodie na ukor obsahu (coz neni spatne - jen je to skoda) Velke plus patri strhujicimu zaveru.
05.05.2012 - 13:5710Náhodný výběr mi "přihrál" tvůj text, a to je dobře, protože se mi líbí.
23.02.2012 - 21:3321bláznivě bláznivý:)blázni mají pestrý svět a ten je zajímavý:) tím tě nechci urazit,chci tím říct,že se mi to líbí:)
15.12.2011 - 16:4812zvláštní, jak se vztah vyvíjí.... a jak se s tím vývojem vyrovnáme.... ;)
01.12.2011 - 17:5812Mě se velmi líbí, je o vztahu který se vyvíjí, né do výšky, ale do šířky.. důvěra je asi to nejdůležitější....
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Nuada [18], Darius [18], vladimír nosek [16], annaav [10], Vít Bedník [1], d_svobodova [1]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
