Exitus

Sokolička

04.08.2010

básně/smutné

2239(33)

Věřím

na sílu myšlenek
a tak vím, že mě slyšíš

Myslím

na děti
které jsme ještě
nepojmenovali

na vtipy
kterým jsme se zatím
nezasmáli

na noci
které jsme
nepromilovali

A myslím i na to
co děláš teď

tvoje rty na jejím krku
ruce hledající zip
vzdechy a
tryskající vášeň

Nic s tím nenadělám
a něco ve mně
při tom umírá

/...už nejsi můj.../

Komentáře (11)

04.05.2017 - 21:13

Alex

I po letech se sem stále vracím a čtu ji stále dokola....

19.07.2014 - 21:12

Alex

Tvoje dílo umí moc pěkně vtáhnout do minulosti. Tohle je moje nejoblíbenější.

16.10.2012 - 23:59

TualKraplak

hezky bolavá

04.06.2012 - 19:52

Yana

Ta melancholická nálada je určitě dávno pryč, popsala si to skvěle.

04.06.2012 - 19:37

Devils_PIMP

Dokonalá věc

13.08.2010 - 18:56

Tom

no zklouzlo to teda do pěkné břečky... ale první půlka fajn

07.08.2010 - 21:47

milancholik

Zase mě udivuješ... Posté jak poprvé... Síla Tvých slov nevyhasíná, jen je škoda, že ty nejlepší verše bývají často vykoupeny hořkými zážitky... Krása!!!

06.08.2010 - 22:04

Matty

ten pocit že "něco vevnitř umírá" jsem zažil.. je to na ho*no, ale je to tak a člověk to musí vzít, jinak se zblázní

06.08.2010 - 11:07

polly

pěkně vyjádřeno...strašně se bojím, abych nedopadla podobně...nemám k tomu daleko...

05.08.2010 - 14:47

keson

Jseš fakt dobrá :-)

04.08.2010 - 13:48

Homér

Opij se s přáteli, bude ti líp.