Antiadvedtní kritika mě, jako nepřítele komerčních vánoc, oslovila. A o to, předpokládám, šlo. Poezie nemusí vždy jen hladit, rozněcovat fantazii ,jitřit prchavé emoce...
Ladila by mně k tomuto žánru uspořádanější forma, ale rozumím tomu záměru.

hm, tak to je drsný, pravdivý, takový správně syrový, nechci to tak mít, ale je to tak, všude okolo to je

Severak: Tak to já - možná překvapivě :) - Vánoce moc ráda. Ale to mi vůbec nebrání napsat o nich z jiného pohledu. Tvůj pocit naprosto chápu ;-)

Zamila: Dík za komentář. Co myslíš vzdálenými slovy? Nešlo o pohanu, ale o jiný pohled na Vánoce. Takže asi je to jednostranné, máš pravdu, stejně jako jsou jednostranné i básně s andílky a zvonečky - tohle je prostě jiný úhel, klidně mu říkej rebelský :). Ale nejsem rebel programově, spíš mě baví zkoušet různé a pořád nové věci. Že se to nelíbí každému, je přirozené, tak už to chodí. Ale jakým způsobem tvořím a že to takhle nefunguje, to je tvůj subjektivní názor :).

Vánoce - svátky klidu, míru, rodinné pohody, umrzlých bezdomovců a spamu.

Já teda upřímně poslední dobou Vánoce nesnáším. Proto je slavím až na pravoslavný termín.

Amelie M.: OK, dík za komentář, zkusím se polepšit :).

Orionka: Amelie M.: Ty píšeš lepší, Amálko :-) :-D Mě bohužel ruší dost (pro mě) vzdálených slov. Navíc je to taková pohana Vánoc ... Chápu, že o to šlo - ukázat tu uspěchanou a smutnější tvář, ale je to přehnané a příliš okaté. Zkrátka chceš být rebelem, ale příliš násilně. Celkově mi přijde, že v poslední době hodně své básně podřizuješ tomu, na jaké téma chceš psát, ale v tu chvíli ještě ani nevíš, jak budeš psát. Jen aby to bylo o tom a o tom - a aby to zvedlo lidi ze židle. Ale ono to jaksi nefunguje.

upřímně? myšlenky dobrý.. ale na tebe mi to přijde dost slabé :-) skoro, jako bych ty rýmy psala já :)))

ta"jemna": moc děkuji :)

moc dobrý!

Orionka: forma je "vpoho", k obsahu jsem se vyjádřil. Nic lepšího ze mne již dnes nevypadne, vypadne - li kdy vůbec někdy něco a vůbec . :) Povedla se více než je zdrávo. :)

Já se porozumět snažím, ale chtít zasáhnout a nechtít se dotknout.... trochu mi to zavařilo mozek. O nikom určitém nepíšeš, tak nikoho určitého neraníš, a když chceš obecně zasáhnout, tak se ti to tím spíše podaří, ne? (Asi bych se měl jít taky opít.)

Jiří Turner: Píšeš v hádankách, tohle mi nedělej :). K obsahu a formě by nebylo nic? :)

Nebýt ženou, šel bych se opít, nebýt mužem, byl bych ženou... a šel bych se opít. Jsem mužem a jdu se opít.
Tohle mi nedělej...:)

puero: Až teď čtu pořádně, to tvoje nebýt mužem jsem přehlídla, promiň. No já jednak myslím, že můžeš těžko tvrdit, že víš, co bys cítil jako žena.
Zároveň nemyslím, že by ich forma bránila vcítit se do básně a říct si: to je o mně, jako bych to psala já.
A za třetí - ich forma mi v tomto případě připadá citlivější. Je to ožehavé téma, pro někoho osobně nepříjemné. Ich forma dává možnost nebrat báseň jako útok na sebe, ale jako zpověď někoho jiného.
Prostě chci zasáhnout, přesně téma pojmenovat a uchopit z osobního pohledu, ale nechci nikoho ranit.
Teď jsem se do toho asi trochu zamotala, snad rozumíš :).

puero: Dík za názor. Já to chápu jako výsostně ženskou báseň, vůbec mě nenapadlo, že by ji na sebe mohl vztáhnout i muž. Jak by tvoje břicho mohlo být jalové? A celé je to v ženském rodě.
Kdybych tam dala "v jalovém břichu", vyznělo by to obecněji, ale zároveň odtažitěji, možná i útočněji, mohlo by se někoho dotknout. Ich forma tomu dává ten úhel pohledu a to vyznění, o které mi šlo, aspoň to tak cítím.

Zrovna ta ich forma je to, co z té básničky dělá záležitost někoho určitého a já si pak řeknu, to je fajn, že se mě to netýká. Kdyby tam ich forma nebyla, já bych si jako (nebýt mužem) řekl, jo, to je celé o mně.

Takže by to rozhodně zasáhlo víc, nebýt té ich formy.

DDD: Moc děkuji. Ten konec je schválně napsaný takhle, aby zasáhl. A ich forma je tam ze stejného důvodu :).

Víš, tohle je přesně jedna z těch básní, u kterých se mi příčí říct, že se mi líbí. A to znamená, že funguje. Je bezvadně napsaná, výborně zvolená slova, jen konec je na můj vkus snad až příliš přímočarý. Nevím ale, jak jinak bych to napsal. Oslovila a to hodně. Povedla se ti.

taron: Ano, lidé jsou chybující a žádný systém není dokonalý, všude se dají najít postranní cestičky a schovaná špína. Mluvit o tom a psát je asi tak to nejmenší, co se s tím dá dělat. Dík za komentář :).