Ailin: Já děkuji za milý komentář :). Tvoje vzpomínky z prenatálního života jsou hrozně zajímavé, už jsem o něčem takovém slyšela.

Moc hezké... takové čisté, opravdové. Pamatuju si, že jako dítě, v určitém věku, jsem to cítila hodně podobně jako Tvoje dcera. Ale pamatuju si taky, že když jsem byla ještě úplně malá (tak 3-5 let), tak jsem "věděla", že moje duše přišla do tělíčka miminka v bříšku mojí maminky, a pamatovala jsem si na určité věci s tím spojené. A tohle mi nikdo neříkal, dokonce v mém okolí nebyl nikdo, kdo by to takhle bral. Proto jsem se nebála ani smrti. To až později, když jsem přejala názory svého okolí, tak jsem se to marně snažila pochopit - a děsilo mě to, protože jsem to prostě nepobírala. Díky za zajímavé téma :)

Orionka: bez komentáře :D

Amelie M.: Ty mě úplně obludizuješ, snad to se mnou tak zlý ještě není :D

Orionka: opět se modlím, abych se ti někdy nedostala do spárů :D

Amelie M.: Proboha, jen to ne! :))) děkuju ;-)

ty mi poslední dobou dáváš.. orionka na hrad! :D dobrý!

Jiří Turner: Děkuji, takové pochvaly si moc vážím.

Politická satira je složitá disciplína a toto byl hodně dobrý počin.

taron: Souhlasím, určitě je nešťastný. A děkuji za komentář i pochvalu formy.

je to především nešťastný člověk...

forma? No, vono by se dalo na toto téma napsat stovky forem, honosnější, uštěpačnější, emotivnější, uvědomělejší, miniatura...atd. Tuto formu já vnímám jako přímou... a to je pro mne fajn.

Jiří Turner: Děkuji za komentář. Souhlasím, že forma měla být propracovanější a pravidelnější, uspěchala jsem to. Ale připomněl jsi mi tím jednu angažovanou báseň z dřívějška, kde jsem si na formě dala víc záležet. Hned ji sem dám :).

Orionka: Hmmmm horor, tak to se těším! Muhehe... :-D Fakt mě zajímá, jak se s tím popereš :-) A kdybys cokoliv potřebovala, klidně se ozvi. ;-)

Rozumím pohnutkám a ztotožňuji se s obsahem. Také si myslím, že se jedná o správně zvolenou zbraň. K básni samé bych řekl, že není není úplně dobře zvolená forma. Asymetrická stavba a komplikovanější rým sluší jinému druhu poezie. V jistém smyslu v angažované básni by mně přišel vhodnější opak. Pravidelná stavba, rytmus rým. Závěr je dobrý, ale opět lepší by, myslím, bylo čtyřverší.

Amelie M.: ok :)) snad se k tomu dokopu... mám úvod a závěr, ale akční prostředek schází... asi půjdu do učení k Mátě :))

Orionka: emoce devastují rozum.. známe to všichni :) až tu bude ten horor, tak do mě pro jistotu kopni, už se těším! :)

Amelie M.: Díky, tos mě moc potěšila. Jo, tohle je čtení spíš pro drsňačky :)). A že byla tupá... no asi byla. Je to zvláštní, jak někdy i velmi chytří lidé jednají jako úplní tupci právě v těch nejdůležitějších věcech. Emoce jsou prostě potvory. :)

Máta: No teda, ty umíš povzbudit! Děkuji za krásný komentář. Stále se opakující kruh - to jsi vystihla hezky. A souhlasím, že by příběhu slušelo víc emocí, bylo to až příliš suché, i když to byl tak trochu záměr, jak jsi správně odhadla.
Jak mě tak povzbuzuješ, vytáhla jsem ze šuplíku jednu rozepsanou věc... román přímo ne, ale delší povídku nebo novelu... a pozor - má to být horor! :)) Tak se těš! :D

překvapení.. tato se mi líbí asi nejvíc z těch, které jsem četla.. nevím, jestli je to námětem.. anebo stylem vyprávění.. možná se snoubí oboje.. trošku jsem se pousmála, že i ty umíš použít sprosté slovo :)) zabavila jsi mě, myslím, že jsi zvolila délku akorát, nic mi nechybí, nic nepřebývá, nic nenudí.. konec jsem tedy čekala.. to už by ta holka musela být úplně tupá a to jsi jí nemohla udělat, že ne? i když.. :))) líbí se mi!

Tak jsem se konečně dostala i k poslední povídce. :-)
K tématu: Ano, ať žijí naučené stereotypy, lpění na něčem, co vlastně ani nemá smysl, co nám ve výsledku ubližuje, neustále se opakující kruh... dobré téma, to rozhodně, na tom se taky dá postavit hodně věcí :-) Pointa byla kouzelná :-) Happy end.. heh, to mě pobavilo :-D
A technicky, zase napsané je to tak, že nemůžu nic vytknout, ten způsob se mi líbí, hodí se k hlavní postavě, skvělé cílené opakování, určitá strohost, člověk se musí hořce až soucitně usmívat. Ale stejně jako u "Říkal jí Hanulko" by se to tu dalo rozvédst do něčeho víc (i když tady to necítím tak moc jako u Hanulky, přesto to tam stále je). Opět v tom vidím námět na román, sice velmi dobře zpracovaný do povídky, ale v románu nebo alespoň novele by mu šlo dát mnohem více, hlavně po té emocionální, pocitové stránce, jak postav, tak potažmo čtenáře :-).
Takže piš piš, budu stále nahlížet a třeba se jednou toho románu dočkám :-) Držím pěsti v próze :-)