Já nevim Orionko, já s tebou většinou souhlasím, ale dnes asi ne, což těch pět příkladů nenapsal někdo právě upřímně, oni to tak cítí tak to tak napsali, kdyby to nenapsali právě by si připadali neupřímně, někdo má fantazii k tomu aby psal příběhy jiných, jiný píše čistě svoje vnitřní pocity, ale mně uniká jakou to má souvislost s těmi příklady v začátku tvé úvahy, já na nich nic neupřímného nenacházím

Ailin: Přesně tak. Literatura je pravdivá tím, jak ji vnímá čtenář. Jestli jí uvěří, je to pravda pravdivější než to, co se doopravdy stalo. Já myslím, že si neprotiřečíme, naopak. Pravda literatury prostě nespočívá v pravdivosti samotného příběhu, ten se takhle vůbec stát nemusel, autor si ho mohl přibarvit nebo úplně vybájit.

Singularis: Souhlasím, díky za komentář. Jsou to jen osobní přístupy, které by se neměly vydávat za nic jiného.
Poe se v této souvislosti samozřejmě nabízí, ale nechtěla jsem ho zase vytahovat. Už jsem s ním argumentovala v diskuzi k úvaze na podobné téma, kdyby ses chtěl kouknout: http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=27519-ma-se-basnit-hlavou-
nebo-srdcem

Orionka: S posledním odstavcem ale nesouhlasím... dobrá literatura pro mě nikdy není lež. Nemusí to být nutně osobní příběh autora - a přesto to může být velmi pravdivé.

Myslím, že to, co uvádíš jako příklady, se kterými nesouhlasíš, jsou jen osobní přístupy konkrétních autorů k literatuře (resp. poezii). Asi mají na svůj přístup právo, ale také s nimi nesouhlasím a neměli by svým přístupem omezovat další autory.

Doporučuji ti k přečtení Filosofii básnické skladby od E. A. Poea; tam se dozvíš, že i dokonale konstruovaná a neosobní poezie může být krásná.

Orionka: ale jo, já tě chápu.. ale ted mám pocit, který jsi psala minule ty, u mé úvahy.. - jako kdyby se to tu hemžilo těmito extrémními názory.. a to si zase nemyslím :-))

Amelie M.: Vybrala jsem si to, co mě zaráží, to je myslím logické :). A stálo, já píšu úvahy ráda. Dík za komentář :).

Ailin: No já musím říct, že si vymýšlím strašně... někdy až tak strašně, že si vymýšlím i to, že si vymýšlím :))

myslím, že jsi si vybrala jednu stranu extrému z komentářů.. takže tato úvaha mi přijde spíš úsměvná a rozpitvávající něco, co naštěstí není zase tak běžné.. divím se, že ti stálo za to, o tom psát.. :)

štiler: Díky... i za vzácnou návštěvu :).

vanovaso: Děkuji za "přecekomentář", jsem ráda, že se shodneme.

Orionka: To už je individuální... já bych to asi neuměla. Tím ale nechci říct, že to možné není. Jako se dobrý herec umí vžít i do postav, které mu nejsou blízké, tak to jistě umí i dobrý spisovatel.

Přesně tak.

Ailin: Souhlasím. I s tím, že je to zjevné, zejména když jde o sci-fi nebo historickou prózu. Ale u poezie jako by se předpokládalo, že každý píše za sebe, autenticky. Nechápu proč, osobně v tom nevidím rozdíl. I báseň se dá napsat o něčem, co se nás vůbec netýká, a nijak to nesnižuje její hodnotu. Důležité je, jak věrohodně působí na čtenáře. Jde o jeho pocity a emoce, autor a veškeré okolnosti, které ke vzniku básně vedly, jsou už nepodstatné.

omlouvám se, napsala jsem komentář, ale nějak jsem si uvědomila, že už se těch nekonečných diskusí o ničem nechci zúčastnit... tak jsem ho smazala...v podstatě obsahoval to, cos naposled odpověděla Ailin, souhlasím...

Orionka: Tak každý to má jinak... a psát o něčem, co jsem neprožila, je podle mě těžší. V tomhle obdivuju ty, co to umějí - třeba Mátu... (U toho, o čem píše ona, je zjevné, že to - naštěstí - sama neprožila :-D )

Ailin: Ta první věta je citát z komentáře. Ne že to je nefér, ale že by si připadala nefér. Proč, to právě nechápu.

A on někdo říká, že "je nefér psát i něco jiného než vlastní zkušenost"? Proč by mělo?

Orionka: Já vim, že nevešlo. Já vim, že Ty být :-D realista :-) Asi zas brzo přihodim nějakej med :-)

Zamila: Máš pravdu, sloveso se už nevešlo :). Ale mám pocit, že tady nevadí, když si ho čtenář musí domyslet, ono to zas tak složité není.
Přímost byla záměr. A já jsem zase spíš realista než romantik, snad mě chápeš :).