Jiří Turner: Dík za přečtení i komentář, máš pravdu, asi nebudeš ta správná cílová skupina :). Vlastně mě tak trochu inspirovala právě oblíbenost těch rubrik, které zmiňuješ, a jejich "skutečné" příběhy. Jenže tohle je vymyšlené sakumpakum a reportáž by měla být založená na faktech. Takže myslím, že povídka je správné označení, i když je to povídka psaná formou reportáže nebo spíše záznamu.

Severak: Díky za komentář. Připadá ti to jen s odrážkami nesrozumitelné? Uvozovky tam dát můžu, ale říkala jsem si, že v tomto rozhovorovém textu nejsou nutné, bylo by tam až přeuvozovkováno.
Jinak hezcí padouši jsou samozřejmě nejhorší... ono se jim totiž lépe padouší :).

shane: Myslím, že rozumím. Ale mám pocit, že ženské pohlaví je slabší právě v tom, že se snadněji nechá oblbovat... jednoduše proto, že oblbováno být chce :). Ale znám i případy v opačném gardu, to ano.

Abych pravdu řekl, nerozumím tomu " jako povídce". Jako reportáž - záznam rozhovoru novinářky ( psycholožky) s obětí znásilnění do rubriky časopisu "holky dejte si pozor", to je dobré.

Povídka napsaná záživně, ačkoliv mi přijde, že by neškodilo přidat úvozovky.

Jinak co se týká námětu - ten je pochopitelně zavrženíhodný. Obzváště zavrženíhodný je pak "ten hezkej" - hlavní padouch.

Orionka: Pokračování? Proč ne? Ale stou hranicí budeš muset jít hodně nahoru! A možná by to chtělo i zrcadlovou variantu. Ono to někdy funguje i v opačném gardu. Jistě mi rozumíš!:-)

shane: Dík za komentář. Ano, takových patnáctek je a bude, bohužel. Já tu naivitu posouvám ještě o kousek dál. Pointou mého příběhu je, že některé dívky, ženy odpustí pro hezká slůvka skoro všechno, i zneužití, a tím nemyslím jen to fyzické. Asi bude ještě pokračování :).

Orionka: Ach ta naivita! Asi je to i vina školy a rodičů. A filmy jsou toho taky plné, tak jaký div!
Připomíná mi to, jak jsem byl na vojenském cvičení v Plzni a nějaká patnáctka tam dobrovolně vlezla do kasína. Oni ji tam vojáci protáhli oknem s uvolněnou mříží a vystřídali se tam na ní! My se to dozvěděli ráno, když nás všechny vyhnali ven a ona tam chodila s policajty a hledala toho, kdo ji tam zatáhl. Myslím, že ho tehdy nenašli, asi se zašil někam do služby...Bylo to v r. 1990! To už byly v armádě volnější mravy a já až na jednu výjezdovou noc byl doma se ženou a synkem. Prostě jsem si vzal tepláky, klíče a tramvajenku a hupl přes plot...

Máta: Máš pravdu, šlo by s tím dělat víc. Možná se mi příčilo zabíhat moc do detailů. A hlavně to byla taková rychlovka - napadlo mě to komplet, název, příběh i pointa, napsala jsem během hodinky nebo dvou. Tak s tím možná časem ještě něco provedu, každopádně dík za postřehy :).

Orionka: Já nevím, asi bych to stále nazývala hloupostí hloupoučkého naivního mládí, aniž bych to ovšem chtěla omlouvat. Možná jsem shovývavější k nepoučitelným mláďatům, možná lecos chápu :-)

A ne, nejde mi o zdlouhavé popisy, vůbec ne. Naopak, líbí se mi forma rozhoru, určitá strohost, ale i v té strohosti a úspornosti by s tím šlo udělat víc ;-) Ale to nic :-D

Máta: Moc děkuji, to potěšilo :). Hloupost a naivita tam byly na začátku, ale na konci se - navzdory té ráně - podle mě přehouply už za hranici debility, proto ten nepříliš shovívavý název.
A já vím, že bys chtěla víc :). V tomhle se prostě lišíme, já jako čtenář i autor tíhnu ke strohosti, úspornosti, rozvláčné popisy mě nebaví číst a už vůbec ne psát. Ale možná to není úplně dobře :).

Hloupost a naivita mládí... za hloupost se platí, za naivitu dvojnásob, život ranami nešetří a je jen na každém jednom, zda se z těch ran poučí, nebo ne. Je jen na každém jednom, zda se z hlouposti a naivity stane debilita, či nikoliv :-)

Moc pěkně napsáno, myšlenka vyjádřena přesně. :-) Achjo... sem hrozná, ale zase bych toho chtěla vidět víc... (myslím toho textu kompletně), víš jak to myslím, že? :-D

AdamSeski: Jak říkáš, šlo mi hlavně o myšlenku, k tomu stačí popis událostí. Předpokládám, že do hloubky by jejich rozhovor pokračoval dál, v rámci terapie, tohle je vlastně jen její úvod, vstup do prvního sezení.

Orionka: A za další nejde o to, co bych dělal já :)

Orionka: když jsem si představil, že bych toto dílko napsal já, tak jsem si řekl, že mi tam chybí určitá snaha psychologa pochopit hloubku věci. A na druhou stranu chápu, že to není primárně založeno na tomhle. Osobně bych více rozpitvával dialog. Ale jak říkám to není podstatné. Jde především o myšlenku :)

Yana: Děkuji, jsem ráda, že se ti líbila. A že v tom vidíš i další rozměr, který jsem měla na mysli, ale asi zastřela až moc.

Jiří Turner: Děkuji za obsáhlý komentář. Taky myslím, že čeština je neuvěřitelně bohatá a i po svázání pravidly nabízí skoro nekonečně variant. Ano, s obsahem jsem si měla ještě vyhrát, snad příště.

AdamSeski: Děkuji za přečtení i za názor, jsem ráda, že nelituješ :). V čem konkrétně se ti postup psychologa nezdá?

Amelie M.: Děkuji moc :). Ono někdy od mladické naivity k debilitě není tak daleko, asi záleží, jak se na to člověk dívá.

Občas mi trochu vadí postup psychologa, nicméně jsem to se zvědavostí přečetl až do konce. A nelituji toho :)