Ten pocit jako celek mi připadne dobře pochopitelný a představitelný, ale dvěma věcem tam nerozumím – „Jako práci, co neodlétnou do teplých krajin“ (asi překlep – myslím, že by tam také měli být „ptáci“) a „Skáču do kaluží, toužíme vstávat na východy slunce a být vedle Tebe“ („toužíme být vedle Tebe“ mi nedává logicky smysl).

Pěkné. Hloubka, ze které vyvěrá smutek.

Láska

krásná

...ale kosti srostly a jizvy vzpomínek už tolik nebolí...
:-)

cítíme se být na živu jen když vnímáme hlad, úzkost, běsy, bolest... když nám kůže a jiné orgány krvácí pod ostřím událostí?

a co když už nechci nic chtít? Byla by to lepší (snažší) varianta?
ráda Tě zase čtu :-)

Dobrý nápad.

Chtěl jsem se tebou provonět...

:'(

No jo. Hus a jeho nabodeníčka. Odstranil sice spřežky, ale netušil, že v době počítačů se to stane problémem.
(Naštěstí jsem zvyklý z "dřevních" dob bez české lokalizace na texty bez diakritiky).
Takže - krásné i když hodně smutné.

iluze: jj je mi to jasný ale vážně jak psal Psavec, sráží to požitek ze čtení

Moc hezká, ale bez těch háčků a čárek to sráží požitek.

Líbí se mi vyjádření bolesti že ztráty...

Karel Malcovský: Kdo mě cte, tak vi, ze pisu bez nich, uz hlavne proto, ze pisu z telefonu a protoze to mam proste radsi :) ale dekuju :)

rozhodně je to zajímavé, doplnil bych rozhodně čárky a háčky ať je to čitelnější a nemusím si doplňovat

Mně adjektiva nevadí :o)
Zaujalo to; jsme opravdu oceánští cestovatelé a někdy i tonoucí...

Ano, naprostá pravda. Kolik takových sebezrad člověk zažije.
A jak to vyjádřil jeden textař "... pak mé svědomí zvrací v záchodě".

Možná mi úplně nesedí forma, je tam na mě moc adjektiv, což mi trošku brání v plynulosti čtení, ale něčím mě zaujala, rozhodně mě přiměla zamyslet se nad ní.. :-)

Dobře napsané.