Uvnitř

Měla bych tě nechat zahojit
A kvést, tam, kde je potřeba

.
.

Byla jsem místo,
byla jsem náruč,
kde našla si klid
A já jistotu, že je někdo semnou
Vůně kůže jako právě rozkvetlá louka
jaro v duši

Kdo mohl to tušit?
Jsem místo,
před kterým se chceš schovat
Už nejsem přístav,
ale chladný nádraží

Měla jsem víc hladit Tvojí křehkost


Co víc člověk může ztratit?