![]() |
komentáře k dílům uživatele :
Mám rád tenhle tvůj styl básní nebásní. Je to jak říkáš - nic tě neomezuje. A proto do toho můžeš vložit tolik. A ty pocity se přenáší. Na mě rozhodně...
Nina93: To je v pořádku, za názor se prosím neomlouvej
Takhle, přiznávám svou chybu - špatně jsem se vyjádřila. Chtěla jsem říct, že mě ten způsob zpracování donutil přestat číst ani ne v polovině a to je škoda..JENŽE..to nemusí znamenat, že se to nikomu nebude líbít.. třeba NAOPAK! :-)
Tento názor mám pochopitelně já za sebe, jen sem to poprvé napsala tak - sobecky
Tento názor mám pochopitelně já za sebe, jen sem to poprvé napsala tak - sobecky
Nina93: já se ani notně nehádám, že to musí být báseň, píšu, jak zrovna cítím, nenechávám se omezovat :) a jestli to tomu bere na kvalitě? je mi vlastně jedno, nikdo neřekl, že to nějakou kvalitu má... pro mne je to určité vyrovnání. Ale děkuji za názor.
To zpracování tomu bere výrazně na kvalitě. Až sem si myslela, že místo básně čtu něco jiného..
No já nějak nevím co na to říct, já tohle nechám na ostatním hlavně ať to posoudí Devils a puero ;)
Já nemám slov, souhlasím s Puerem ..nejkrásnější vyznání místu , co jsem kdy četla :)
Yana: valemart: puero: DDD: děkuji za obsáhlé komentáře... je pravda, že některá místa jsou kouzelná jen někdy... třeba jedna louka nad městem... je na jaře neuvěřitelně nadpozemským místem... když tam půjdete v létě, za horkého počasí, je duch místa uspaný... a louka je k nepoznání
nezapomínejme na okolí a když si uvědomíme jak je kouzelné a inspirtivní.. mnohdy i srdce bol zastíní.. a třeba i jedno stéblo trávy vydá na sbírku pocitů... ;-)
Je to tenhle rok nejkrásnější vyznání nějakému místu co jsem četl. A vlastně taky té atmosféře, která se v závislosti na stavu počasí mění. nikde to není pokaždé jen melancholické. Musí být ta správná atmosféra. Kdysi (no vlastně dodnes) se mi zdával sen, v něm na rozlehlém palouku obklopeném lesem javorů zelenaly se a černaly hustým deštěm skrápěné husté koruny javorů. Uprostěd stál ten nejmohutnější, tráva byla neuvěřitelně zelená a bylo ticho a bylo po dešti a voda se odpařovala a tvořila se mlha a já nebyl nikdy s to býti si jist, zda je večer, nebo ráno, nebo jen zachmuřené poledne.....a přitom jsem jakoby očekával, že tam za mnou někdo příjde, že tam mám na někoho čekat. Sen ten nikdy příliš dlouho netrvá. V mlze se to místo vytratí. Jednou jedinkrát jsem to místo našel a je zajímavé, že napřed se mi o něm muselo zdát. Bylo to někde pod Hukvaldami, ne v oboře kde Janáček sepisoval Lišku Bystroušku, někde mnohem dál. Ocitl jsem se na tom palouku, obdivoval ten ohromný javor a zjistil jsem, že nad pásem lesa, který ohraničoval ten palouk se tyčí zřícenina Hukvald. Jen ten déšť tam chyběl.
A tak na atmosféře hodně záleží, jinak, když není atmosféra dokonalá, naše iluze o tom místě, které si romantizujeme, vezme za své.
A tak na atmosféře hodně záleží, jinak, když není atmosféra dokonalá, naše iluze o tom místě, které si romantizujeme, vezme za své.
Mam jedinou vytku - tou je jakasi prehustenist - svym zp sem patri ale ...
Jinak ti preji hodne sil!
Jinak ti preji hodne sil!
Lössenie Eruzel: Takže, pověz tomu svému drahouškovi , ať místo žárlení, radši pracuje na vašem vztahu, abys byla spokojená - abyste byli oba spokojení :))) Držím palce :)
Proč je tak smutná ? To je hrozné...
No..žárlivost je hrozná věc....mám muže, co není žárlivý...teda, jenom trošku...a to je fajn..mám tolik svobody, kolik jenom chci mít a přiznám se, že ji potřebuji..., kdybych se cítila jen maličko nesvobodná, tak bych okamžitě utekla...takže asi tak a když jsem se zeptala muže, proč nežárlí , tak mi řekl , že mi v ničem zabránit nemůže a že se snaží ,aby náš vztah fungoval, snaží se, jak nejlépe umí a když mi to nebude stačit, tak mohu jít...takže asi tak nějak...právě proto ,že mám svobodu , kdykoliv tento vztah ukončit, proto v něm zůstávám a mám muže, co se snaží mít pohodovou rodinu...co více si přát ?
No..žárlivost je hrozná věc....mám muže, co není žárlivý...teda, jenom trošku...a to je fajn..mám tolik svobody, kolik jenom chci mít a přiznám se, že ji potřebuji..., kdybych se cítila jen maličko nesvobodná, tak bych okamžitě utekla...takže asi tak a když jsem se zeptala muže, proč nežárlí , tak mi řekl , že mi v ničem zabránit nemůže a že se snaží ,aby náš vztah fungoval, snaží se, jak nejlépe umí a když mi to nebude stačit, tak mohu jít...takže asi tak nějak...právě proto ,že mám svobodu , kdykoliv tento vztah ukončit, proto v něm zůstávám a mám muže, co se snaží mít pohodovou rodinu...co více si přát ?
je, jej znám ten pocit ohlodané kotlety, vyždímaného hadru. První dvě sloky se zdály tak pozitivní, pak to sklouzlo. Někam? Ale návratu je, to už já vím. Je to boj! Máš nádhernou schopnost vyjadřování. Ráda tě čtu.
... co bylo včera, nad tím je hej. Co bude zítra? To lepší si vybírej.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
FiffiQ [18], Elites [18], sajurii [17], DooomS [17], Kaleidoskop [12], Evilbringer [11], Můra73 [4], Radek [4], Draculest [3], Salámista [3], Belle [2]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?


