 |
 08.03.2012
43, žena, Tam na Severu |
komentáře k dílům uživatele :
26.11.2019 - 21:43
7Ach jo, pravím a plynu v korytech řek na mapách času.Ještě tebou proteču-slibuji a mizím.
09.11.2019 - 14:211Někdy se musí nejdřív rozbít v poušti džbán s vodou,aby člověk pochopil svoji žízeň.A jindy je třeba zbořit chrám,aby láska pronikla do luk a hájů,kam vždy patřila.Jak rád bych z kostela vyběhl ven.
10.05.2019 - 15:424Kdybych zrovna nejela v přeplněném vlaku, tak bych té slze, která se po přečtení tvojí básně drala ven uvolnila cestu. Ale udržela jsem se. Žalostně jemná báseň. Jemná a lehká jako ten prach letící vzduchem.
04.05.2019 - 22:148Mám rád,když lidé vnímají banální věc s plným vědomím.To je to oč tu běží.Prožívat ne přežívat.
04.05.2019 - 22:077Pointa staronových shledání a zraňujícího prorůstání je my víc než povědomá.Konec dobrej všechno dobrý,přeji souzvuk.
18.11.2018 - 17:488Ginnare: Beru to jako poklonu :) Dlouho jsem tu nebyla a potěšilo, že se ke mně ještě někdo prohrabal.
18.11.2018 - 17:469Ginnare: Osobní podobenství, muž na kterého jsem při psaní myslela, je Rus.
13.09.2018 - 08:028musím si Tě začít dávkovat po menších dávkách... silné emoce... :-)
13.09.2018 - 07:588Draci jsou má srdeční záležitost, a tak patrně nebudu zcela objektivní... :-)
Za mě super!
Za mě super!
01.10.2015 - 21:557Homér: jsem zpět a se mnou snad v dohlednu i nějaké dílko :)
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Wolf [17], Petla [16], Milda [15], sarka.bendova [14], MCCM [13], Matěj Ptáček [10], Marie Bernadeta [10]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
