![]() |
|
komentáře k dílům uživatele:
26.01.2024 - 10:04
18
Homér: Já ti mám pocit, že tihle poníci by stejnak nikam nešli. To je jak naši psi. Kolikrát zapomenu zavřít bránu a za hodinu zjistím, že ležej u vrat a koukaj ven. Pak že prej ovčáci. Totální spokojenost :)
26.01.2024 - 09:58
18
gajda: Jojo, mám nějak pocit, že kdybych to nasekal vedle sebe, jak dříví v rázu, bylo by to najednou hrozně upracovaný. Já radši, když to úplně nevypadá jak vázanej verš (i když vlastně je) a, přesně jak říkáš, je v tom i návod, jak to číst. Díky!
26.01.2024 - 09:53
18
DDD : máš nadání, je to skvělé. Též jsem to četla pomalu a procítěně. Děkuji.
26.01.2024 - 09:47
18
Jednou, když jsem jestě bydlel na maloměstě, tak k nám přijel cirkus. V noci jsme se s kámošem přikradli zezadu ke kamiónu, otevřeli jsme zadek přívěsu a všechny poníky jsme vypustili. Jestli chceš, přijdu povolit ohrady, umím to. To jen tak, aby řeč nestála. Lámej si nohy častěji :-)
26.01.2024 - 09:34
18
Čte se to samo, až se to vznáší. Je třeba hodně velkých mezer, aby měl čtenář dojem lehkosti? Myslím, že to hodně pomáhá. člověk i pozná, jak to má číst. Vzletně, lehce, pomaličku. Holt je poznat, že jsi autor, co už má naše chutě v malíčku.
26.01.2024 - 09:16
21
denisa: no... výstižné... vlastně sám nevím, jak to mám. Díky za návštěvu :)
25.01.2024 - 08:29
21
DDD : přeji ti brzké uzdravení a piš prosím dál, mně se to moc líbí a včera jsem o tom mluvila s mou vnučkou a bylo to moc hezké, jaká starší slova používala naše babička. Pa
25.01.2024 - 07:31
21
Mlčeti Zlato: Sasanka: Díky moc za nakouknutí. No, uvidíme, přiznávám, že je to návykový :)
25.01.2024 - 07:29
21
Hanulka: Ano, je to přesně tak. Ta moje anotace je asi trochu zavádějící, ta říkanka samozřejmě není o mém vracení nebo nevracení, i když by klidně mohla být. Přemýšlel jsem nad starými vzpomínkami. Jak je člověk časem, když se začnou rozpadat, vyspraví tím, co má zrovna po ruce a neuvědomuje si, že už pak nejsou úplně věrné. A jestli je to dobře, nebo není. Díky za návštěvu :)
24.01.2024 - 22:46
21
Zašiješ plátno osudu a jede se dál, močálem černým kolem bílých skal. :) Brzké uzdravení, i když ten maličký sobec ve mně, by si rád ještě něco přečetl ;)
