DDD : máš nadání, je to skvělé. Též jsem to četla pomalu a procítěně. Děkuji.

Jednou, když jsem jestě bydlel na maloměstě, tak k nám přijel cirkus. V noci jsme se s kámošem přikradli zezadu ke kamiónu, otevřeli jsme zadek přívěsu a všechny poníky jsme vypustili. Jestli chceš, přijdu povolit ohrady, umím to. To jen tak, aby řeč nestála. Lámej si nohy častěji :-)

DDD: no to nejsi sám ale jednou na to dojdem .)

Čte se to samo, až se to vznáší. Je třeba hodně velkých mezer, aby měl čtenář dojem lehkosti? Myslím, že to hodně pomáhá. člověk i pozná, jak to má číst. Vzletně, lehce, pomaličku. Holt je poznat, že jsi autor, co už má naše chutě v malíčku.

denisa: no... výstižné... vlastně sám nevím, jak to mám. Díky za návštěvu :)

Hanulka: Ta už je hodně stařičká! Díky za nakouknutí :)

DDD : úplně jsem se vžila, a to je fajn. Děkuji.

krátké a výstižné

DDD : přeji ti brzké uzdravení a piš prosím dál, mně se to moc líbí a včera jsem o tom mluvila s mou vnučkou a bylo to moc hezké, jaká starší slova používala naše babička. Pa

Psavec: Neumím sem nakreslit palec hore, tak jako by se stalo, jo???

Mlčeti Zlato: Sasanka: Díky moc za nakouknutí. No, uvidíme, přiznávám, že je to návykový :)

Hanulka: Ano, je to přesně tak. Ta moje anotace je asi trochu zavádějící, ta říkanka samozřejmě není o mém vracení nebo nevracení, i když by klidně mohla být. Přemýšlel jsem nad starými vzpomínkami. Jak je člověk časem, když se začnou rozpadat, vyspraví tím, co má zrovna po ruce a neuvědomuje si, že už pak nejsou úplně věrné. A jestli je to dobře, nebo není. Díky za návštěvu :)

Radost číst, tak se klidně vracej.

Zašiješ plátno osudu a jede se dál, močálem černým kolem bílých skal. :) Brzké uzdravení, i když ten maličký sobec ve mně, by si rád ještě něco přečetl ;)

DDD : ještě také zpráchnivělé, co si vzpomínám.

DDD : tohle se mi moc líbí ! V jednoduchosti je síla i krása. Zteřelé - to používala moje babička - jakoby ztrouchnivělé nebo jiné ? Děkuji.

Tož vítej zpět.

gajda: No, upřímně, za celou tu dobu jsem si zapsal maximálně pár poznámek a ty jsem, jak jinak, ztratil. Asi to tak má být. Ale možná, že verše rodí další verše, tak uvidíme :) Každopádně tajně doufám, že se mi podaří příští týden ukecat doktora, aby mi dovolil chodit a té sádry se brzo zbavím. Díky za Tvůj povzbudivý komentář! ;)

Naopak, po tříleté přestávce se mi oddechlo, že i dobří holubi se vracejí. Ať žije tvá svatá sádra! Jistě jsi toho za tu dobu do šuplíku napsal velkou hromadu, no a tu je třeba vzpomenout těch ubohých básníků, co tě meli za vzor a tiše se vytratili, protože jsi je opustil, zasedli k volantům svých traktorů a nevida záře na horizontu se pustili do orby, nebo se vrátili za pult, aby se čekající zástupy zákazníků konečně dočkaly odbavení svého zboží... k čemu jsou básně? K čemu básníci? Jako pražce pod kolejnicemi, po kterých se řítí rychlíky civilizace. Ještě tu chvíli pobuď. Já tě rád čtu.

Jsem tu po dlouhé době a vzpomínám na básně lidí, které se mi vždycky líbí. K těm Tvým se taky ráda vracím:)