|
|
A chce se nemyslet
při slzách beránků
na kůži střižených
Léto nám pohublo
a s ránem chodí zima
A chce se nemyslet
jen zvolna jít
Potichu
s očima
přepevně zavřenýma
Hanulka
DDD : úplně jsem se vžila, a to je fajn. Děkuji.
taron: korálek: koiška: oslov radek: Amelie M.: Zamila: Omlouvám se, že až takhle pozdě, ale moc děkuji všem, kteří se zde zastavili :-)
jenže se zavřenýma očima se daleko dojít nedá.. připomnělo mi to jeden můj text, tou myšlenkou.. musela jsem se tedy do tohoto dílka trošku dostat, na první čtení jsem ho vůbec nepobrala, ale teď mám pocit, že asi chápu.. hezké
Zamila
Až na poslední tři řádky se mi líbí moc, hezky zní. Míváš ale silnější poezii, tohle mi přece jen přijde nějak jako jakýsi "ústřižek" ...
Yasmin
Jakoby mi tahle báseň mluvila teď přímo z duše.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Cesty jsou různé : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Z mlčícího nebe
Předchozí dílo autora : Drobná
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Orientera [17], James Libustka [15], Elis-Němečková [13], jsph [9], Alma Neradostná [4]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

