![]() |
![]() ![]() |
komentáře k dílům uživatele :


Dno je nekonečné
neustále se prohlubuje.
Propadat se do něčí duše
no to fakt nechceš.
Někdy ten artistický kousek
musí skončit.
A jako další číslo přichází
Leslie krotitelka divé zvěře ;)
neustále se prohlubuje.
Propadat se do něčí duše
no to fakt nechceš.
Někdy ten artistický kousek
musí skončit.
A jako další číslo přichází
Leslie krotitelka divé zvěře ;)


Je příjemné na psancích narazit taky na něco, co si člověk přečte i dvakrát, třikrát za sebou. Snad aby dekódoval, proč jej ta báseň zaujala, nebo prostě pro ten poetický prožitek.


človiček: Tohle je trochu o ničem jiném, ale i tak díky za sdílení tvých těžkostí…


Leslie má žena také padá, celý život někam a já nevím kam. Nic se kolem ní nehejbe a to je její bublina. Já jsem viník, protože nepadám s ní. Koukám jak 3o let hledá dno a pořád kouká pod sebe a ono nepřichází. Nedokážu jí vysvětlit aby změnila směr a život zatím někam utekl.


Není třeba se bát
Protože všechno (s)končí
Střemhlav dolů vrhat se je zábava bohatých
Bohatých citů
Kde dno je konec i cesta
To klišé odrazit se a být
To uvědomění že je to jen odraz
A příště bude líp
Protože všechno (s)končí
Střemhlav dolů vrhat se je zábava bohatých
Bohatých citů
Kde dno je konec i cesta
To klišé odrazit se a být
To uvědomění že je to jen odraz
A příště bude líp


moonell: Děkuji a totéž přeji i tobě... jestli v mých básních něco cítíš, něco v nich nacházíš, je velmi pravděpodobné, že to tak bude...


Z tvých posledních básní mám velmi silný pocit, že si procházíme dost podobným procesem ve stejné době. A pokud to cítím správně, jen chci říct, že to zvládneš. Přežiješ. This too shall pass.


človiček: :-) Ano, k soucitu jsem doputovala již v dětství… problém je, když se jako HSP člověk v toxické rodině naučí svůj soucit posílat jen směrem ven, ale už ne dovnitř. A v dospělosti se to pak s opakovanými neúspěchy snaží opravit. Ale u mě už to dávno není maturita, spíš doktorát :-) Za to s tou harmonií mě možná přeceňuješ, tu reálně neumím snad ani na čtyřku, až na občasné naivní záblesky marné snahy.


Jen přes vlastní bolest putujeme k soucitu. Tu skutečnost nejde asi obejít, ale dá se tím projít a nechat to pak už za sebou. Ani netušíš jak moc se ti rozšířilo vnímání. Některé předměty fakt člověka nebaví, ale je na tobě , kdy odmaturuješ. Jak jen můžeš pochybovat? Šprte, Tragédii už nestuduj. Máš to za jedna. Skus harmonii, tam máš trojky.


Psavec: Miňko: človiček: Díky moc všem, že jste se stavili a snad se i líbila.


Do této básně jsem se ráda ponořila. Nechybí jí obrazotvornost, jemnost, myšlenka... Je překrásná :)!
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
OSLOVIT» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]» řekli o sobě
Helee řekla o Kleriska.KX :Ještě teď mám Tvou vůni ve vlasech... Znamenáš mnoho a nepřestaneš.