 08.08.2025 0 9(1) 0 |
Někdy si říkám
bolest je jak voda
když jeden odpojí přítok
nateče všechno do světničky k tomu druhýmu
asi jsem oceán co pojímá vodu
za všechny necity světa
chtěla bych najít tlačítko na vypnutí
ideálně někde v blízkosti mých slzných kanálků
ale
takhle to nefunguje
spíš umí jen
obrátit směr proudu dovnitř
a tam už jsem byla
stagnující vody úlevu nenesou
bolest má tekutou formu
a tak ji nezastavíš
i tu největší přehradu světa
musíš upouštět
ať se neprolomí hráz
proto jsem
jako okap při přívalových deštích
nebo jako když hodíš
s natlakovaným sodastreamem
směšně neestetický vodotrysk
ale říkám si
jen odteč
a odnes s sebou všechnu suť
ať mám zas
alespoň na chvíli
čisté hlubiny
možná jsem z podstaty jezerem
a musím jen naučit radosti
i během bouří
tančit po mé hladině
jako vodoměrky
bolest je jak voda
když jeden odpojí přítok
nateče všechno do světničky k tomu druhýmu
asi jsem oceán co pojímá vodu
za všechny necity světa
chtěla bych najít tlačítko na vypnutí
ideálně někde v blízkosti mých slzných kanálků
ale
takhle to nefunguje
spíš umí jen
obrátit směr proudu dovnitř
a tam už jsem byla
stagnující vody úlevu nenesou
bolest má tekutou formu
a tak ji nezastavíš
i tu největší přehradu světa
musíš upouštět
ať se neprolomí hráz
proto jsem
jako okap při přívalových deštích
nebo jako když hodíš
s natlakovaným sodastreamem
směšně neestetický vodotrysk
ale říkám si
jen odteč
a odnes s sebou všechnu suť
ať mám zas
alespoň na chvíli
čisté hlubiny
možná jsem z podstaty jezerem
a musím jen naučit radosti
i během bouří
tančit po mé hladině
jako vodoměrky
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Auril [17], Daya [14], Jan Bartek [11], AenSL [7], T.H. [7], Lilyodjinud [7]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
