možná spíše miniatura... ale od ní se liší tím, že neobjevuje žádnou převratnou myšlenku... pouze pocit...

embryo přestává žít

Po každém dešti stoupá z lesů pára...

...chtít někoho znát...někdy to pochopíš snad:)

Tohle byla jedna z básní, co jsem dal na literu G.P. do komentu k "Veršohraní aneb o měsíci 100x jinak"./Psali to s cecilkou!/ Koment se ztratil a já ji oplakal, protože byla psána přesně v jejich stylu jako 100+1. doplněk...Konec záhady, má to tam dvakrát a já to pokaždé otevřel jinde!/*18.10.2006 a 8.11.2006!/ A těch básní mají nakonec 101 už oni dva!

Tak zase něco ztřeštěného:-) Inspirace z literu od jedné básně na téma 'urna'... ... Vdova se bojí, že její manžel už jí po smrti nebude užitečný a odmítá se s tím smířit /malinko černý humorek/

Jenom trchu...?

ty jsi jako já, já jsem jako ty...

Kdos mi dnes mluvil do duše, že píšu jen samá klišé, jen o Lásce akorát, ač i jinak umím psát, /Láska prý už míň se cení!/, že upadnu v zapomnění, /zařazen do šuplíčku!/, a tak tedy, božíčku, chci držet krok s Novým rokem, ač ta změna bude šokem!

přestaň se ničit, sakra! otevři oči, tohle není placka, svět je opravdickej... už dávno nejsi kulatým děckem, ale .... takhle nám mizíš....

taková... vzpomínková... na loňský léto... na "poprvé"... a taky taková dost aktuální ;) je věnovaná. dvou slečnám. a těm dvoum, který mě vždycky dokážou rozehřát... na duši aj na... :)

Za zrcadlem nejsou skřítci, ale mrtvé ryby...

vyhlašuji konec zlozvyků...

Co bylo, už není...

Děkuju Adrianne za inspiraci...

Filosofická deprese

...teoreticky vždycky spojené s novými začátky...které končí ve vteřině, kdy končí slunný den...(věnována...někomu, koho jsem potkala už dávno, ale teprve teď jsme si podívali do očí...:))

Písňový text, co mne napadl, když jsem si listoval v knize Bedna od whisky s písněmi Mikiho Ryvoly...

...

Věnováno...