Prostě není co dodat. Nehledejte v tom nic intelektuálního, možná se občas zasmějete. Takové FF ze světa HP.

báseň pro dva ženské hlasy...

Stalo se vám někdy, že člověka, kterýho jste dřív šíleně milovali, teď úplně stejně šíleně nenávidíte?

Experiment... Budu ráda za každý komentář (kritiku zbožňuji)

Po poznání pár lidí z jiné stránky a po té, co jsem si uvědomil, že si nedokážu vzpomenout na jediný okamžik, kdy jsem byl šťastný E

....jen znát ten správný směr

je mi smutně-krásně, je mi jemně, je mi trochu tklivě, trochu báječně ...

Člověče, haló! Sem se koukni, hej! Já jsem tady! Jen se podívej!

Romeo, Julie a tma

...vlak... "Your eyes...they turn me..." ... endlessly... "She looks back, you look back..Not just once, not just twice..."

poslouchat cizí rozhovor je neslušné ,ale někdy inspirující

...asi bych vám měla říct, že já neumím psát pochopitelně...a jednoduše

Inspirováno podzimní fotografií a psáno opět pod vlivem mé nejmilejší písně, která mě znovu a znovu zasahuje a ovlivňuje: " Bridge Over Trouble Water"

znamení Vah

Léto dá nocí průchod snům a slunce potom oči vypálí.