|
|
|
Pocit kdysi naškrábaný na prošlou jízdenku při návštěvě zámku Velké Losiny. Básní bych to asi nenazval...
|
|
|
|
pozor, naturalistické
|
|
O tom, co dnes zůstává po mrtvých.
|
|
|
|
20.2.2012 23:23
|
|
Pomôžte mi s gramatikou, prosím. Vrelá vďaka vopred. ;)
|
|
..sorry, no.. žádné umění, jen surová a syrová pravda.. musí ven v naději, že přinese úlevu.. nepřinese, já vím..
|
|
Tak nějak to možná jednou proběhne.
|
|
|
|
|
|
Smrt patří k životu, ale musí chodit i tak brzy?
|
|
|
|
Pro mého dědečka, který zemřel na rakovinu...
|
|
Dodatečně mě napadlo, jak první sloku natáhnout z dvojverší do stejného tvaru jako druhou. Přes komentáře chválící stručnost jsem tedy prodloužila, snad nevadí.
|
|
.. byla to noc, kdy padaly hvězdy.. lidé nadšeně otáčeli hlavu k nebi a sdíleli své pocity a já.. držela jsem ji za ruku, dokud neusnula..
|
|
|
|
|
|
|
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Tonda [17], Jašterička [13], Aru [10], Eminem06 [6], Mayaja [4]» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.

