přidáno 30.05.2015
hodnoceno 16
čteno 788(37)
posláno 0
Ach a přece nevíte, co je život
posledním výdechem
bolavého těla
napnuté jak struna
mrtvolná barva
pláč synů a dcer.

Poslední lítostivý týden
když odcházeli domů
ani ruce nemohla k nim vztáhnout...

Ach a přece nevíte, co je život
už i ty kytky
tam dole v zahradě
pozbývají významu.

Tolik to namáhá
když se musí dýchat
a srdce tlouct.

Pak už má smysl zemřít
s křížkem na čele

přidáno 02.05.2017 - 23:28
Yana: Souhlasím, taron psala čistě, zračila se v tom její archaicky čistá duše. I když by to o sobě asi nikdy neřekla, byla tady výraznou osobností, kterou těžko nahradit. Taky mi chybí. Ale myslím, že poezie prozrazuje hodně o každém autorovi, i když se třeba snaží schovat, úplně to nejde.
přidáno 02.05.2017 - 22:28
Stýská se mi po taron a po jejích básních, neni tady nikdo tak čistý, tak poetický, tak toužící, tak dychtící, nikdo kdo by psal tak sugestivně, silně a emotivně, pro ni bylo psaní jak očistná koupel, tak to vnímám a mrzí mě že už sem nechodí, ji přesně vystihují slova Pablo Nerudy :"Když se mě zeptáte co je moje poezie, musím vám odpovědět že nevím. Pokud se však zeptáte mé poezie kdo jsem, řekne vám to."
přidáno 14.07.2015 - 18:54
j.f.julián: Děkuji.
přidáno 11.07.2015 - 18:44
2 věci mám.
Chcešli změnit změn, vždyť to jde...
A to hla ní-mě to velmi vzalo, silné, až do nitra!!
přidáno 04.06.2015 - 21:36
taron: Bude líp!:-)))
přidáno 04.06.2015 - 19:59
shane: tak nějak , děkuji
přidáno 04.06.2015 - 17:48
Copak Tě to trápí? Pravda, taky občas podléhám, ale já už jsem dost starý kocour, ne krásná plavá kočička...:-)))
Jo, včera by měla narozky mamka. Taky na mne dolehly vzpomínky...:-(
přidáno 03.06.2015 - 10:33
Děkuji všem, má chyby, třebas bych změnila třetí sloku na: už ani ty kytky, tam dole v zahradě, nedávají smysl a posledním výkřikem by bylo : pak už je čas zemřít , s křížkem na čele.
No, ale je zbytečné se až v tom tak šťourat... - hlavní myšlenka byla vyjádřena, ještě jedno děkuji.
přidáno 01.06.2015 - 09:05
naprosto nadčasová báseň, klidně bych ji očekávala v románu z minulého století, úplně mě vtáhla a čtu si ji dokola, ale už nemůžu, protože pláču...
přidáno 31.05.2015 - 12:08
super,přikláním se k dalším že je dobrá.
přidáno 31.05.2015 - 11:22
Nádherná. Dnes mám na takové básně náladu.
přidáno 31.05.2015 - 11:01
Děkuji
přidáno 31.05.2015 - 10:19
uff, ponurá, ale pěkná
přidáno 30.05.2015 - 23:12
tělo zemře jenom jednou
duše umírá tísíckrát
přidáno 30.05.2015 - 22:38
Je to o tom jak bolest přestane bolet?
přidáno 30.05.2015 - 20:49
hm, silná , ale myslím, že aspoň něčemu v ní rozumím...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Věnovaná mému prvnímu tělu : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : BLÁZNIVÝ ŽIVOT
Předchozí dílo autora : Křičící

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Demonstrace v Minsku
demonstrace
- zobrazte si celé vlákno -

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

IPad Pro

Na velkém iPadu Pro vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Studio Handi

Oficiální webové stránky autorského studia handicapovaných umělců, stu

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2020 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku