Člověk je tak malý a zbytečný. Nádherné.

Opravdu krásně napsané.

Úžasná nálada. Melancholie. Jen snad, ten mokrý chodník, když mrzlo křupavě, ale asi solili...

Ach jo. Abych se ještě stihl naobědvat.

Je to tak smutné, když se zabíjejí šance. Teď mě napadlo, že se vlastně zabíjejí kůly, aby šance vznikly. To pak jednorožec nemá šanci, aby uprchl přes šance a kdyby se pokoušel stejně by ho tam prošancovali a nic by nepronesl ani slovo, to by byla škoda. Chceš být neskutečným dvourožcem nebo vícerožcem, když je ti jednorožec málo? Vím je to o něčem jiném a to je taky smutné a povedlo se, ale jen fádně chválit mi bylo málo.

Hezké. Univerzum posazené vedle subjektivní reality. Kdo chce, najde i city.

Kurnik.

AndersA: Děkuju. Teď už tomu rozumím. Stejně se mi to ovšem nezdá srozumitelné. Pokud jsi na začátku v Ich-formě, měla bys v ní asi zůstat. Nic nepodsouvám, ani nenutím. Jen se mi Tvé dílko líbí, nápad je to skvělý a bylo by fajn, kdyby byl srozumitelný i závěr, který měl být jako rána palicí do hlavy, předpokládám.

Líbí se mi. Jen nerozumím tomu poslednímu verši. V těch prvních třech je já a ty. V tom posledním se zjevuje nějaká ona (jejímu) a není jasné jestli s těma dvěma z verše 1-3 nějak souvisí nebo ne a potom, proč by to tam zase bylo. Buď to chce doladit nebo já potřebuju nějaké osvícení či aspoň vysvětlení.

Ginnare: Každá mince má rub i líc. Snad se mi to povedlo.

Hezké. Pravidelné.

AndersA: Jsem polichocen a to není dobré. I tak děkuji.

Opravdu hezky popsané. Člověk se dostává do důvěrně známé nálady. Kalí mi to jen ten bourbon, nemám ho rád. Takže možná nekalí, ale podtrhuje...

To jsi pojala obdivuhodně. Líbí se mi.

Ač cizinec obdivuji Tvou Slovenštinu. Je jako studánka křišťálové vody. Jako pohlazení starých časů. Moc se mi líbí, že nejsi nakažena čechizmy, jak to v tiskovinách a médiích často vidím a slyším. Nejsi Ty národní obrozenec?

Líbí se mi. Jen nevím s těmi tunely. Ve tmě snad ;-)

Když maximální tak maximální. Zrovna mi přebývá žluči. Obsah je fádní a tuctový a asi nedojme ani septimánku. Co tím mělo být řečeno jsem nerozpoznal a to je taky docela na škodu. Když pominu překlep - maldík. První verš mi připomíná křišťálově vybroušenou češtinu pana premiéra, který ovšem neví, jestli je Slovák nebo Maďar a tak si raději koupil české občanství, když už na to má. Přechodníkům bych se pokud možno vyhnul, pokud si nejsem jist rodem, číslem a časem...

Orionka: Taky jsem se divil. Jinak bych se do výročí nepouštěl, druhý den je to s nimi jako s novinami...

Zírám oněmělý. Ponechám-li masturbaci stranou jde o krásné vyjádření pocitu osamělosti. Naprosto intimní a niterné. Moc se Ti povedlo.

Líbí se mi jak přemýšlíš. Moc se mi nelíbí jak jsi to pojala. To je sice taky důležité, ale dá se to vylepšit.