přidáno 08.11.2018
hodnoceno 11
čteno 337(12)
posláno 0
Viděla jsem tě spěchat dlouhou ulicí
vzhůru do kopce večerním chladem
a hřálo mě, že vím kam.
Neohlížel ses
ale já zdálky poznala tvou chůzi
v měkkém světle lamp.

V odlescích rozpitých na mokrém chodníku
běžely za tebou moje oči
pohledy modrooký
a chodci je lhostejně drtili
drtili svými kroky
až mrzlo křupavě.

Viděla jsem spěchat dlouhou ulicí
tvůj stín.
Nebo možná svůj.
Co já vím.

přidáno 19.08.2019 - 13:46
opravdu moc se mi líbí první sloka, je tak nádherně obrazotvorná, jemná, dostává čtenáře do očekávání nějakého krásného milostného příběhu.. od druhé sloky to nabralo směr, který mne obsahově trošku zklamal, ale to je vlastně můj problém, každý uchopí svou báseň po svém, nicméně kdybys pokračovala v duchu první sloky, asi bych se ti tu rozplynula :)
přidáno 01.02.2019 - 12:13
Amadeo´´: Moc děkuji za krásný komentář, potěšil jsi mě.
přidáno 29.01.2019 - 21:45
Tohle se mi hodně líbí. Mám rád, když mě báseň vtáhne do nálady a já ji cítím s každým dalším slovem. Nestává se to často ale tady se povedlo... Moc pěkná.
přidáno 16.12.2018 - 11:05
kmotrov: Děkuji za zajímavé zamyšlení. Asi je tahle báseň jiná, ale nevím, jestli uhlazenější. Formálně je docela rozvrkočená a obsahově nejasná. Fakt je, že tady neprovokuju, spíš je v tom melancholie. Ani nevím, kde se vzala, asi vymetám kouty :).
přidáno 16.12.2018 - 10:59
Singularis: Chápu, že působí schizofrenně. Celý obraz je takový mlhavý a rozpitý, asi jako kresba vodovkami. A moc děkuji za komentář!
přidáno 06.12.2018 - 01:30
Mě se moc líbí, žes překročila svůj stín, žes napsala jinou báseň než jsou ty které od Tebe znám. Působí uhlazeněji. A to si tvého provokativního stylu většinou moc cením! Ale tohle je to co se mi líbí, hledání jiných zákoutí vlastní duše. Je to o ztrátě, někoho, zároveň sebe. Jsou v tom náznaky a dost prostoru, aby si do toho čtenář vložil vlastní příběh.
Prima.
přidáno 01.12.2018 - 09:29
Není to asi hezké, ale ta představa neschopnosti rozeznat skutečnost od představy, kterou v tom zaznamenávám, mi asociuje schizofrenii. Ale asi jen moje vnímání není kompatibilní s těmito vyjadřovacími prostředky.

Jinak, ten okamžik v měkkém světle lamp, je mi sám o sobě velice sympatickou představou.
přidáno 09.11.2018 - 16:24
holka.přes.ulici: Děkuji za krásný komentář.
přidáno 09.11.2018 - 08:42
Naprosto mě dostala, jakoby k ní snad existoval i namalovaný obraz! A ta nálada, když pomalu přichází zima, je neskutečně po-zádech-mrazící..
přidáno 08.11.2018 - 15:02
To křupání je obrazný, stejně jako oči nejsou drcený doopravdy, ale když se drtí, tak to křupe :). Moc děkuji!
přidáno 08.11.2018 - 13:29
Úžasná nálada. Melancholie. Jen snad, ten mokrý chodník, když mrzlo křupavě, ale asi solili...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zdáš se mi : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Náhrdelník věčné lásky Taly a Nezámího
Předchozí dílo autora : Láska dikobrazí

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

IPad Pro

Na velkém iPadu Pro vám půjde psaní básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

Patos

Krátké a mnohdy vtipné či šokující vystřihovánky ze života.

© 2007 - 2019 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku