 01.11.2018 3 1191(12) 0 |
Oči zpívají monotonní blues,
o kousku nebe a bourbonu.
Píseň vyhrává svou duši.
A já zavřela oči.
To abych,
zapomněla svou tvář.
Předčítáš starý pamflet,
a čekáš na odpověď.
Kterou znáš.
A pak,
sbíráš mé slzy do kostky ledu,
-to aby ti zbyly na potom.
o kousku nebe a bourbonu.
Píseň vyhrává svou duši.
A já zavřela oči.
To abych,
zapomněla svou tvář.
Předčítáš starý pamflet,
a čekáš na odpověď.
Kterou znáš.
A pak,
sbíráš mé slzy do kostky ledu,
-to aby ti zbyly na potom.
01.11.2018 - 13:35Mlčeti Zlato: děkuji, Tvého komentáře si velice cením po přečtení Tvých básní.
01.11.2018 - 13:03Opravdu hezky popsané. Člověk se dostává do důvěrně známé nálady. Kalí mi to jen ten bourbon, nemám ho rád. Takže možná nekalí, ale podtrhuje...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pamflet : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Kočka
Předchozí dílo autora : Slunečnice
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Dream řekla o Hunter :Častý melancholik a snad ještě větší snílek než jsem já. Držím mu palce ve všem, protože on je asi jeden z mála lidí, kdo si zaslouží svůj malý dokonalý svět a život. Snad se mu všechny sny jednoho dne vyplní a snad sám nad sebou nezlomí hůl - udělal by totiž nehoráznou hloupost.
