Zabitá šance

...jo, láska je nesmrtelná...

Smutná, ale ten kousek nadhledu to tak nějak všechno srovná. Mám rád ty tvoje nestydatý.

Hořká, ale fajn. Smutek okořeněný sebeironií je pro čtenáře stravitelnější. (Ale možná je to jenom můj pocit a někdo má čisté smutnění rád.)

Je to tak smutné, když se zabíjejí šance. Teď mě napadlo, že se vlastně zabíjejí kůly, aby šance vznikly. To pak jednorožec nemá šanci, aby uprchl přes šance a kdyby se pokoušel stejně by ho tam prošancovali a nic by nepronesl ani slovo, to by byla škoda. Chceš být neskutečným dvourožcem nebo vícerožcem, když je ti jednorožec málo? Vím je to o něčem jiném a to je taky smutné a povedlo se, ale jen fádně chválit mi bylo málo.