vanovaso: Děkuju... :-) ... Kéž bych si to dokázala uvědomovat vždycky a u každého člověka, za všech situací...

Krásná... jako podzim. Myslím, že básně se nečtou hlavou, ale srdcem... :-)

Tý jo, hustý... bych skoro myslela, že je to Janota :-D - fakt dobrá nahrávka!

Krásná. Ze srdce... ♥

Ano... tak přesně tenhle pocit mám, když se někdy "znovu vzpírám svému údělu"... jen někdy přesně nevím, v čem a jak to dělám. Krásná báseň...

DDD: taron: Děkuju... jsem moc ráda, že to taky znáte... :-) . A já si znovu připomněla ten pocit - jaké to je: rozpouštět se v oceánu malých, ale tak hlubokých tmavěmodrých očí... Vlastně to určitě zná i každý, kdo se někdy díval do očí jakémukoliv milovanému a milujícímu člověku.

Ta je tak krásná... pořád ve mně zní, pořád dokola. Díky :-)

Cvokhauz: Děkuju... když ono to takhle prostě bylo... :-D

Ajdalas: Jé, děkuju... :-)

Krásná... "K čemu jsou vlastně potřeba slova..."...když čtu takhle krásnou báseň, tak si říkám, že přece jenom asi k něčemu budou :-)

Opravdu moc krásná... přesně ten pocit znám - výborně jsi ho vystihla.

Jo jo, krásný... :-)

Trošku to slyším jako rock´n´roll :-D

Moc se mi líbí... hlavně ten konec ("A věř že navždy zůstaneš..."). Cítím to velmi podobně - vlastně vždycky :-) - vždycky, když mám někoho ráda :-)

Ach jo, ty koleje Matrixu... :-( ... přesně tenhle pocit mám, když míjím bezdomovce na Smíchovském nádraží :-(

Tady a teď... moc krásné... kdo by ten pocit neznal :-) ?

Hezké... píšeš to, jak to cítíš - a já s tím velmi souzním...

Hezká vtipná hříčka o smutných věcech... :-) :-(

Moc hezká... ze srdce.

Krásné :-) ... krásné a vtipné. Tak trochu smutně veselé... Moc povedené.