Hodně stará báseň... o lásce, ale trochu jinak. O očích mého novorozeného syna...
 12.02.2014
8
1507 (12)
0
Co to máš v očích za Slunce,
že každé srdce roztaje?

Dívám se,
dívám...

Odplouvám...

Tvé oči -
brána do ráje.
 09.11.2014 21:08
poll: Děkuji :)
 09.11.2014 20:44
krásné :-)
 05.11.2014 17:32
vanovaso: Amelie M.: Děkuju :)
 05.11.2014 17:09
Krásná... i já jsem to zažila, ...
 05.09.2014 15:03
Aaach.. :) krásné..
 13.02.2014 11:14
DDD: taron: Děkuju... jsem moc ráda, že to taky znáte... :-) . A já si znovu připomněla ten pocit - jaké to je: rozpouštět se v oceánu malých, ale tak hlubokých tmavěmodrých očí... Vlastně to určitě zná i každý, kdo se někdy díval do očí jakémukoliv milovanému a milujícímu člověku.
 12.02.2014 19:51
a já zase říkávala, když děti na mě koukaly těmi velkými kukadly a prohlížely si mou tvář, místo toho, aby mi v náručí usnuly : "V tvých očích vidím celý svět..."

díky za tvou krásnou báseň a naše společné vzpomínky :)
 12.02.2014 11:05
 DDD
takže budu první... to je hezký :-) Vzpomněl jsem si na oba dva naše kloučky... je to přesně, jak říkáš. A pořád to tam zůstává. A nevím, co bych dal za to, aby to tam zůstalo napořád :-) Je opravdu moc hezká...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.