Kniha knih

Chtěl bych tě sepsat jako knihu
Písmenko po pismenku Po listu list
Znovu tě sepsat a potom v tobě číst
Chtěl bych tě svázat jako knihu
Koženou vazbou jako vzácný tisk
A sám mít ruce plné klihu
A tebe svázat přitom nechat jít
Chtěl bych tě poznat jako knihu
Potom si v tobě jako v knize číst



Nikdy mě lásko nebudeš mít přečtenou
Vždy uslyšíš mě jenom s ozvěnou
Nikdy nebudeš v mé knize zcela číst
Písmenko po písmenku Ani celý list
A nikdy neuchopíš moje slova věty
protože stále někam letí
a nikdy neprohlídneš moje barvy duše
abys je použil v ilustraci do retuše
A nikdy neobjevíš všechny moje sny
abys napsal svoje prology
A i kdybys mě znal víc než rok
ani tak nedáš dohromady epilog


A nikdy nesvážeš mě do vazby
I kdyby byla kožená
a na ní zlaté ozdoby
A nikdy moje osobnost se nepoddá
udělat ze mne Knihu knih
I když máš speciální klíh

Zůstat však bych chtěla navždy
v tvém srdci
a v očích tvých




Tak nějak si to představuju
jakoby má natažená ruka
zachytila jen cíp tvé halenky
a ty vysmekneš se znovu
nepoddajná nepolapitelná
jako tvé myšlenky



A věř že navždy zůstaneš
v mém srdci
a v očích mých

A stejně lásko
pro mě vždy budeš

Moje Kniha knih