Lasak: Díky moc… geniální je ale myslím hodně silné slovo :)

Umouněnka: Ani nevíš, jak jsi mě tímto komentářem potěšila a omlouvám se za zpoždění mého poděkování, taky sem už nakouknu jen při chvilce. Tvých slov si velmi vážím a jsem rád, že mé básně na Tebe takto působí...

Nějak mi došla slova a… nevím, co říct. Ty máš prostě poezii v krvi. A tohle nejde nijak naučit, stejně jako třeba hudební sluch. Krásná báseň...

Souhlasím s Kmotrovem, nese příjemné poselství. A hned jsem ucítil vůni suchého dřeva a kouře. Povedla se Ti. Možná bych ji dal trochu poetičtější název, k tomu obsahu mi slovo hibernace přijde jako sprosté :)

Přilákal mě název a nelituju. Je hezké mít své světy, své malé zahrady :)

Pár řádků a v nich řečeno vše… Myslím, že každý kdo si ji přečte, hned ví a v tom je její síla. Smekám klobouk.

Lasak: Nehledej v tom žádné zbytečné složitosti, prostě je to jen otázka, zda se Ti tato konkrétní báseň líbí (z hlediska stylistiky, použitých obratů, subjektivního pocitu atd.) nebo Tě nezaujala.
Moc nerozumím jak to myslíš s tím měřítkem, protože já nic takového nepoužívám, ale pokud ty ano, zhodnoť ji třeba podle měřítka které máš ve vztahu k poezii ty...

Orionka: Díky moc, že jsi četla. Neurčitá, něžná metafora mě vůbec neurazila, naopak to beru jako velkou pochvalu. Jinak... na možnost, kterou jsi navrhla jsem si netroufl, myslím, že takhle je to dostačující :)

slnečnica: Jsem rád, že Tě báseň zaujala. Anketu jsem k ní dal proto, protože bych rád znal názor i těch psanců, kteří mnoho nekomentují. Přijde mi, že by pro ně tahle forma mohla být jednodušší, beze slov a navíc anonymní.
Pojí se s tím samozřejmě riziko, že Ti, kterým se báseň nelíbí a přešli by ji, mají možnost vyjádřit svůj názor jen jedním kliknutím. Ale o to mi vlastně jde, protože bych u této básně potřeboval co největší zpětnou vazbu, zjistit, zda za něco stojí. Nevím, jestli je to, co jsem napsal srozumitelné, trochu jsem se do toho asi zamotal :) Každopádně děkuju moc, že jsi věnovala čas komentáři, i anketě...

Mlčeti Zlato: Díky moc!

Nikytu: Děkuju, to mě moc těší. Snad Tě nezklamu :)

Něco mě na této básni uchvátilo a nedovedu najít slova a popsat to. Vlastně tu jen mlčky zírám na šedé obrysy v okně a přemýšlím, co jsem to právě přečetl, a co vše z toho je jen blouznění a fantazie, a co skutečnost. Mám ale za to, že do každé výjimečné básně autor dává kus sebe a možná to je ten důvod, proč na mě působí jako zjevení. Je skvělá...

Nemůžu si pomoct, ale první co mě po přečtení těchto řádků napadlo, je současná situace ve společnosti po nedávné volbě prezidenta. Vím, ta báseň s tím má společného pramálo, ale nějak mi to hned vytanulo na mysl. A to i přesto, že je mi tahání politiky do poezie doslova protivné. Omlouvám se Ti za to ale… možná to pro Tebe bude zajímavý pohled na to, že i takhle může čtenář báseň vnímat.

Četl jsem ji víckrát a musím říct, že se mi líbí čím dál víc. Souhlasím s ostatními, že je odlišná od Tvých jiných, ale přesto jsi to stále Ty se svou křehkostí, vnímavostí a s duší na dlani…

Rád jsem si zas po delší době od Tebe něco přečetl… Moc hezká věc!

Orionka: Děkuju… Za zastavení i slova, co potěšila.

DDD: Jsem rád, že se Ti líbí… Díky moc!

nic moc: Jsem rád, že to vnímáš právě takhle, děkuji!

Amelie M.: Kdyby jsi věděla, za jakých okolností vznikla :) Díky moc za zastavení...

Amelie M.: S tím vzpomínáním máš naprostou pravdu, tak nějak to samo přichází a člověk se tomu neubrání. Tak, snad jsem Ti básní příliš nezkazil náladu… Děkuju moc za zastavení!

Tohle je hodně silná báseň… U tvé poezie mě naprosto dostává, jak vykreslíš krásnou myšlenku nebo obraz a hned vzápětí jej naprosto shodíš něčím, co nečekám. Pravda, někdy se to tak úplně nepovede, ale někdy to má neuvěřitelnou sílu, jako právě tady. A líbí se mi, že si ta báseň na nic nehraje, nepředává žádná moudra, není v ní ani kousek patosu a přesto život vystihuje přesně takový, jaký je...