rolf
 03.11.2017
6
Život,
to je jen vír prachu za sanitkou
výr houkající za zvadlou kytkou
sýr s pažitkou
teatrální hádka na veřejnosti
libové chvíle o samotě
odhozená kouřící flexa
volič huličů, desperádo punk
je to jen mlasknutí po elixíru
závislost na ňadrech
kola zabořená
 15.11.2017 12:25
i v negativech se dají nalézt pozitiva, když ne nic jiného, tak alespoň poučení pro příště
 09.11.2017 14:49
Amadeo´´: Dík, přitom je to taková blbůstka s trapným názvem. Zajímavé je, že tomu říkáš poezie. Ano, shazování mých primitivních nápadů, to je má specializace.
 08.11.2017 23:12
Tohle je hodně silná báseň… U tvé poezie mě naprosto dostává, jak vykreslíš krásnou myšlenku nebo obraz a hned vzápětí jej naprosto shodíš něčím, co nečekám. Pravda, někdy se to tak úplně nepovede, ale někdy to má neuvěřitelnou sílu, jako právě tady. A líbí se mi, že si ta báseň na nic nehraje, nepředává žádná moudra, není v ní ani kousek patosu a přesto život vystihuje přesně takový, jaký je...
 07.11.2017 21:23
určitě bys ze svého života tutuo básen mohl rozšířit ;)
 04.11.2017 10:44
Yana: Jednou jsem na brigádě řezal flexou kabely, z flexy se začlo kouřit, tak jsem jí odhodil, ta jela, mohl jsem mít nožku pěkně pocuchanou, nebo některý z kolegů, odjela dvěstě metrů daleko. Nebo jsme jednou jeli busem v Bolívii směrem k Chilské hranici, kola se zabořily do rozbahněné pouště, s babkama, i když žvejkaly koku jsme ho nevytlačili. Tak jsme žvýkali koku a čekali 10 hodin na pomoc, pozorovali štíry a bolivijští kluci chytali ještěrky. No ty kola našeho vztahu se né a né odlepit. Ať dělám, co dělám, vždycky se to dá nějak dokupy;-)
 03.11.2017 17:21
A proto pro všechno přesto stojí za to žít, dík

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.