|
rolf
|
Život,
to je jen vír prachu za sanitkou
výr houkající za zvadlou kytkou
sýr s pažitkou
teatrální hádka na veřejnosti
libové chvíle o samotě
odhozená kouřící flexa
volič huličů, desperádo punk
je to jen mlasknutí po elixíru
závislost na ňadrech
kola zabořená
to je jen vír prachu za sanitkou
výr houkající za zvadlou kytkou
sýr s pažitkou
teatrální hádka na veřejnosti
libové chvíle o samotě
odhozená kouřící flexa
volič huličů, desperádo punk
je to jen mlasknutí po elixíru
závislost na ňadrech
kola zabořená
15.11.2017 12:25
i v negativech se dají nalézt pozitiva, když ne nic jiného, tak alespoň poučení pro příště
09.11.2017 14:49
Amadeo´´: Dík, přitom je to taková blbůstka s trapným názvem. Zajímavé je, že tomu říkáš poezie. Ano, shazování mých primitivních nápadů, to je má specializace.
08.11.2017 23:12
Tohle je hodně silná báseň… U tvé poezie mě naprosto dostává, jak vykreslíš krásnou myšlenku nebo obraz a hned vzápětí jej naprosto shodíš něčím, co nečekám. Pravda, někdy se to tak úplně nepovede, ale někdy to má neuvěřitelnou sílu, jako právě tady. A líbí se mi, že si ta báseň na nic nehraje, nepředává žádná moudra, není v ní ani kousek patosu a přesto život vystihuje přesně takový, jaký je...
04.11.2017 10:44
Yana: Jednou jsem na brigádě řezal flexou kabely, z flexy se začlo kouřit, tak jsem jí odhodil, ta jela, mohl jsem mít nožku pěkně pocuchanou, nebo některý z kolegů, odjela dvěstě metrů daleko. Nebo jsme jednou jeli busem v Bolívii směrem k Chilské hranici, kola se zabořily do rozbahněné pouště, s babkama, i když žvejkaly koku jsme ho nevytlačili. Tak jsme žvýkali koku a čekali 10 hodin na pomoc, pozorovali štíry a bolivijští kluci chytali ještěrky. No ty kola našeho vztahu se né a né odlepit. Ať dělám, co dělám, vždycky se to dá nějak dokupy;-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.