no hezky, vtěsnat to do haiku je geniální a ta třepetající náplast je povedený obrat

Úplně mi neni jasný jestli to memento je hezká památka, asi památka s varováním, ale zaujala si mě :-) svojí básničkou

Líbí se mi a ten závěr naprosto sdílím

hm, asi tak, to rýmování je pro mě taková odrhovačka, promiň, kdyby to byly třeba tři sloky tak by to tak nepůsobilo možná, prostě na básničku o chaotickém snu je to moc uhlazený, ale to je jen můj pocit

jo_: ď jo :-)

jo, pobavilo mně to a hlavně po tom začátku jsem nečekala co se z povídky vyvine, dovedeš hezky popisovat, dovedeš udržet pozornost, pěkné, ale neporadím ti :-)

Prošla kolem mě smrt, fakt mě zamrazilo, čtu ji pomalu a vpíjí se, myslím že se ti povedla, aspoň ve mně vyburcovala představivost

Birtiri: kmotrov: Lajtwing: moonlie: nic moc: oslov radek: pilgrim: Děkuji vám všem moji milí čtenáři

Orionka: Jsem ráda žes zareagovala, protože tahle básnička vznikla právě jako odpověď na jeden tvůj nedávný komentář, odpověď tobě i mně. Paměť máš dobrou, já jsem ateista. A také máš skvělý postřeh, protože tohle dílko je opravdu hodně v kostce příběh mých posledních dní, ale protože jsem netrpělivá a dělám ráda věci který trvají chvíli, proto píšu básničky, na povídku bych neměla nervy :-) Je to ve velká zkratce a pochopit to asi můžu jen já, děj z toho nevyčteš. Ale to co se mi poslední dobou stalo a všechno co se děje kolem mě, mně nějakým způsobem dává smysl, že vše se děje z nějakého důvodu, nejsem ani fatalista ani věřící, ale jak říkám v závěru básničky, asi je lepší věřit, v osud, v to že nás někdo ochraňuje a proč ne andělé, proč ne ti co tu byli s námi a předčasně odešli, proč se občas nezasnít že třeba moje babička nade mnou bdí, i když tu už dávno není, kde je pravda? Třeba je všechno úplně jinak než jsem si doteď myslela a každopádně je fajn se nad tím zamyslet a připustit to, děkuji ti

Obsah mě opravdově pohltil, tak s ním souzním že mám pocit že jsem to již četla a to opravdu silný, jestli je to možné o to víc tvoji báseň chválím, protože se mi uložila :-), ve mně se uložila, no a jestli to nebyla ta báseň tak ten obsah, který mně osobně vůbec nepřijde smířený a poraženecký. A jestli ano tak smířený v tom dobrém slova smyslu, smířený s tím co nezměním ale s tím, že to změnilo mě. Je skvělá ta báseň a napsal ji ten kdo žije a nepřežívá. Jak říkám pohltila mě a navíc obdivuji styl.

No, hezky, napsala si s neskutečným nadhledem něco tak smutného, žes mě úplně rozbrečela, připomnělo mi to pár knížek které jsem poslední dobou četla, nikdy jsem nevěděla že odchod z tohoto světa může být pojatý i humorně, vždyť je to vždy bolestné, napsala si to tak že by to člověk chtěl prožít, je to top básnička, zpracováním, obrazy, tématem, kterého ses nezalekla a zpracovala ho bravurně.

No teď to už to chápu, slova co lámou :-)

mám jen maličkost, říkáš mi slova co moje srdce láme, nejde mi to: slova láme, ale nikdo na to nereagoval tak třeba jenom já to blbě chápu, jinak se mi líbí tvoje básnička o zklamání

Ráda čtu tvá zamyšlení, tohle se mi dostalo až na dřeň, snažím se nemyslet na stáří, ale jak, jde si pro nás a je ho okolo hodně

Po přečtení jsem JEN TAK zůstala sedět, přepadla mě melancholická nálada, ale vzápětí pohltila naděje, jasně půjdeme dál, dál a to je to co chci, to je to z čeho jsem plná očekávání, z událostí příštích a nesmírně se na ně těším a je mi skvěle. TEĎ.
Básničkou plyne krásná atmosféra, dík za ni

Labutí jezero je top balet, já byla na konci roku na baletu Romeo a Julie v Plzni, jak uzavřela moje dcera, zase jsem brečela, opět mě překvapil závěr :-) ale to ne to ta skvělá atmosféra a bravurní výkony. Ať žije divadlo a taky právě ta tebou zdůrazněná krása, která nás dovede pohltit, mě určitě. Radbuza je plná kachen, ale ty labutě, vznešené, věrné, čisté a inspirující...ráda je sleduji

:-):-) líbí se mi nadhled s kterým jsi povídku napsala a líbí se mi to, že z ní vnímám aktivní 70 letou ženu, která svůj věk bere takový jaký je, na nic si nehraje a hlavně si ho užívá a nefňuká, takové povídky jsou vždy pro mě neskutečně pozitivní a plné naděje že to jde, v pohodě, s úsměvem a v každém věku, díky

Taková něžňoučká. Vločka je pro mě cosi pomíjívého, krásného, mrazivého, ale nestálého.

No, jasně je to takové pozitivní, to oceňuji a částečně se s tím ztotožňuji, někdy to úplně tedy nejde, ale snažím se :-) a je fajn vidět že i ostatní se usmívají. Ale je jasné že se člověk nemůže usmívat pořád, to by byl vlastně blázen. No je fajn být i trochu crazy, takže ti přeji do nového roku trochu šílenství, hodně radostí a málo depresivních myšlenek, napsal si to vlastně hezky. Hlavně si ze všeho odnést to co nám to mělo dát :-)

Jasně až do dna...Pěkné