|
Báseň popisující mé pocity po jednom obzvlášť chaotickém a zlém snu. Originálně publikováno na jiných serverech 12.11.2017.
|
Sen mi připomíná
supernova svítí
moje oči otevírá
existence nití.
Opuštěná adresa
vzpomínka ji brání
bezduchá tělesa
okamžik je zdání.
Trhají se plátna
knihy snadno hoří
pohlédni do prázdna
myšlenka ho tvoří.
Čas tě zase zradí
byla to ta pravá
možnost volby vadí
potřeba je zdravá.
Roztéká se galaxie
mizím někde jinde
absolutní anarchie
tak jak to dál nejde.
Kruté probuzení
pocitů je bouře
snění završení
zapomínám moudře.
supernova svítí
moje oči otevírá
existence nití.
Opuštěná adresa
vzpomínka ji brání
bezduchá tělesa
okamžik je zdání.
Trhají se plátna
knihy snadno hoří
pohlédni do prázdna
myšlenka ho tvoří.
Čas tě zase zradí
byla to ta pravá
možnost volby vadí
potřeba je zdravá.
Roztéká se galaxie
mizím někde jinde
absolutní anarchie
tak jak to dál nejde.
Kruté probuzení
pocitů je bouře
snění završení
zapomínám moudře.
Ze sbírky: Zoufale naléhavé básně
03.02.2018 14:59
Jo, asi to zní spíš jako říkanka - ale ostatně, když se vypisují ty horší pocity, moc jinak to občas ani nejde. Líbí se mi to. :)
15.01.2018 12:16
hm, asi tak, to rýmování je pro mě taková odrhovačka, promiň, kdyby to byly třeba tři sloky tak by to tak nepůsobilo možná, prostě na básničku o chaotickém snu je to moc uhlazený, ale to je jen můj pocit
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.