Přidávám se ke komentářům pode mnou... Mile nevšední... ^_^

Oooooooooj no Pratchetta miluju a tohle... no... Doufám, že jsi to vyhrál ^_^... Jen jednou tam máš dvě stejná slova za sebou, ale jinak mě tam do očí nic moc nebylo... Samozřejmě, že napodobit Kantůrkův styl je v podstatě pokus o sebevraždu, ale myslím, že se Ti to povedlo více než výborně... V jednu chvíli se mi tam zdálo, že postavy z originálních Pratchettových knih jsou příliš nahuštěné, ale brzy to přešlo... Vymyslet vlastní příběh, který by do tohoto světa šel zapasovat je opravdu umění... Zaslouženě 100%!

Místy to drhne, ale jak psala níže GreenEyes. Není to úplně špatné. I když kupříkladu v úvodu to opakování mi připadlo až přílišné... No... Na druhou stranu se dílo snaží něco sdělit a místy se mu to daří. Což nelze říct o všem zde... Lepší nebo velmi solidní průměr...

Trochu mi vadí až přílišná rozlišnost v délce veršů, kdyby se to trochu srovnalo, tak by to vyznělo daleko plynuleji a příjemněji. Ale třeba z poslední sloky cítím sílu lásky a jo... Prostě se mi líbí... ^_^

Myšlené to je dobře, ale ve výsledku mě to příliš neoslovilo. Není to špatné, ale ani to příliš nevyčnívá. Trochu napětí a citu by to možná sneslo. (Samozřejmě je to jen můj názor a možná jsi to psala v jiném rozpoložení - to znám) Ale teď nic moc...

Mno... První sloka dobrá. Druhá už tolik ne. Nějak to zkazilo ten dojem, který jsem z té první měl...

^_^... Nevím jestli se mi to líbí kvůli vlivu Joyce nebo Hellera... Z každého mi to připomnělo něco. Takovou povídku už jsem dlouho nečet a tenhle styl prostě můžu... Nemám co dodat. Místy se mi to zdálo takřka geniální.

Nevím proč je tak častý verš něhu - sněhu... Taky jsem ho chtěl použít v minulém díle, ale násilím jsem se od toho výrazu odvlekl ^_^ Jinak celkově... Báseň sice ničím příliš nepřekvapí, ale není špatná. Takové milé dílko.

Nikdy jsem nenavykl podobnému druhu poezie... Já radši něco "poetičtějšího" než je věčné téma smrti. Proč se nepokusit trochu prosvětlit tu stálou chmurnost našeho světa ^_^

No tak to je ovšem výborné... Tleskám. ^_^... Je z toho cítit cit a to, co by asi mělo... Je to dílo, které mě dnes nejvíce oslovilo.

No chápu, že to je osobní zpověď, ale něco takového musí mít určitou úroveň, když ji to nemá, tak bych to nezveřejňoval, ale nechal si pro sebe. (Fuj to je souvětí)... No... Asi vím co si tím myslel a proč, ale to nemůže většina zde hodnotících... Tak fakt ti nevím... Asi to nechám neohodnoceno... ^_^

Hmm Scrapere něco na tom bude... Ta poslední opravdu rozhazuje rytmus... ^_^

Co třeba "Vznikla má díla"?

na ústech zámek značky rigor mortis –
už nepřeřekneš se
a nespleteš si jména

Skvělá sloka... :)... Líbí... Jen bych měl dotaz jestli opravdu má být "a v srdci z mitry cíp ulomil"