|
Pro ni..
 26.11.2007 3 1429(17) 0 |
Ta chvíle kouzelná
V očích máš něhu
Vzpomínka bolestná
A vločky sněhu
[.. které se snášejí na zem..]
Mrazivé tušení
Poslední slzy
Bolestné mučení
Přišlo tak brzy
[.. a tys zatoužila odejít..]
Můj něžný anděli
Já jsem vždy tady
Navždy jen pro Tebe
Tvá smutná Saddie
[.. a nenechám tě spadnout..]
V očích máš něhu
Vzpomínka bolestná
A vločky sněhu
[.. které se snášejí na zem..]
Mrazivé tušení
Poslední slzy
Bolestné mučení
Přišlo tak brzy
[.. a tys zatoužila odejít..]
Můj něžný anděli
Já jsem vždy tady
Navždy jen pro Tebe
Tvá smutná Saddie
[.. a nenechám tě spadnout..]
26.11.2007 - 16:29Nevím proč je tak častý verš něhu - sněhu... Taky jsem ho chtěl použít v minulém díle, ale násilím jsem se od toho výrazu odvlekl ^_^ Jinak celkově... Báseň sice ničím příliš nepřekvapí, ale není špatná. Takové milé dílko.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Můj něžný anděli : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Jsi sedmikráska bez vody
Předchozí dílo autora : Liath 8. část – Slaboch
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Orientera [17], James Libustka [15], Elis-Němečková [13], jsph [9], Alma Neradostná [4]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
