24.11.2007
5
1902 (30)
0
Ze srdce vytéká mi krev,
Já ztrácím síly,
Krátí se mi dech,
Jsem bloudící duše bez víry.

Na duši šrám,
Táhnoucí se jako had,
Zavírám lásky krám,
Stavím v sobě zeď, obranný hrad.

Proč pravíš mi stále slova krásná,
Proč budoucnost slibuješ?
Byla nám láska vzácná?
Proč i teď říkáš, že mě miluješ?

Slovy přitloukáš mě na kříž,
Z ran prýští červený mok..
Proč mě tak trápíš?
Vždyť krásný jsme prožili rok.

Mé srdce umírá,
Duši do rakve vkládají,
Víko se zavírá
A hlínu na mě už házejí.

Tak na náhrobek nech mi napsat
Má slova tobě poslední:
Já milovala a miluji Tě stále
Tou láskou krásnou,
Láskou nevšední!
 19.02.2008 13:33
nápis na hrob není levná záležitost každé písmeno padesát kačen, nešlo by to zkrátit?
 26.11.2007 15:50
Nikdy jsem nenavykl podobnému druhu poezie... Já radši něco "poetičtějšího" než je věčné téma smrti. Proč se nepokusit trochu prosvětlit tu stálou chmurnost našeho světa ^_^
 24.11.2007 23:42
zpocatku jsem mela pocit, ze je naprosto fadni a neoroginalni... ale ted? naopak! prijde mi, ze vyjadrujes neco, co uz bylo vyjadreno asi milionkrat uplne jinym zpusobem... vers s krizem je krasny.. je to originalni, i kdyz bych tam mela par malych vyhrad laika:)
 24.11.2007 22:04
neeeeeeeeeeeeeeeeee, ještě neumírej
 24.11.2007 21:41
 Hanička
Je perfektní! Moc se mi líbí... hlavně ten konec...:)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.