...
 21.11.2007
8
vanilková zástěra, ponožky – šest jehlic
vzpomínku kreslím
křídou dětství

*

Chronos přetavoval ve stříbro zlatý cop -
alchymie naruby
a v srdci z mitry cíp ulomil

čaj a tiskařská čerň novin
život chrlil z plic pěnou naposledy
uvadly ručičky hodin

na ústech zámek značky rigor mortis –
už nepřeřekneš se
a nespleteš si jména

*

déšť kropí jiřiny v Tvé zahradě
slaným pohledem nebe podpírám –
tam dlíš …

.
 01.11.2022 18:17
Líbí se mi.
 22.11.2007 11:23
 Tom
jo tak ta je dobra... mel bych vyhrady urcite jo... ale nechci protoze se mi strasne moc libi.... :)
 21.11.2007 22:15
Jsou ruznobarevne, Jirko - zak uz to u babicek byva -)
 21.11.2007 21:57
..vanilková zástěra na záhonu jiřin....jsou žluté?
 21.11.2007 19:45
Pro Yarroda: opravdu to tam patri. Babicka mela nedomykavost mitralni (neboli trojcipe) srdecni chlopne. Tato chlopen se nazyva "mitralni" protoze svym tvarem pripomina papezskou cepici - mitru. Stava se, ze se jeden cip chlopne uplne utrhne (napr. pri rozsahlem infarktu atd.). Proste takova metafora.

Jinak vsem moc dekuji ... za babicku.
 21.11.2007 18:31
Tahle je moc krásně napsaná...;) taková smutná...*
naše babička si taky pletla jména svých vnoučat...:)
 21.11.2007 18:07
nemužu jinak... tohel je prostě užasně napsany. cely, nejenom ta jedna sloka
 21.11.2007 17:29
na ústech zámek značky rigor mortis –
už nepřeřekneš se
a nespleteš si jména

Skvělá sloka... :)... Líbí... Jen bych měl dotaz jestli opravdu má být "a v srdci z mitry cíp ulomil"

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.