netina:
Že jo! A Já tesklivě krásný! ;o)

nevěrná:
Zde je vstupné dobrovolné,
každý dá, co dáti chce,
může však projít i volně,
když verši potěší se!
Nepíšu to pro bodíky,
chci jen radost druhým dát,
a když prostě řekneš díky,
odměněn jsem akorát!;o)

snk:
Na něžném obláčku představ se nesa,
duše Tvá jemná ať svobodně plesá!

Aliwien. Ano. zase má parketa...;o)))

netina: Klidně se koupej, udělá-li Ti to radost!;o)))

Verše jsou pěkné, jen to takhle vyznívá trochu podivně jako bys byla lesba! Kdybys ve druhé a třetí sloce užila třetí osoby jednotného čísla /nečeká, chvěje se/. Pak by to bylo jako psáno mužem...;o)))

Myslím, že v jednoduchosti a srozumitelnosti je ta pravá krása! a oni mladí dvacateráci to časem taky pochopí! Mně se to líbí, snad i proto, že za mého času rozpustilého mládí jsme ještě nepotřebovali sadomaso, abychom uznali, že jsme něco prožili... ;o)))

Jsi, zdá se, též pěkně hravá!
/Lachtanice závidí!/
I Žáček ten souboj vzdává,
šanci vyhrát nevidí!

Jen si brumlá: Sakra práce!
To ještě svět nepoznal...
Já, Pan Mistr inspirace,
abych souboj skrečoval...;o(

Nikytu:
Lachtanice, ta je hravá,
svádění jejím hobby je,
jen jedno mi tu jasné není.
Proč Svatý Petr hudruje?
;o)

Aliwien:
S úsměvem jde všechno líp,
a tak se směji hrozně rád,
když za omamné vůně lip
si lekci Lásky mohu brát!
;o)

Aliwien:
I smutnit je třeba, aby si pak člověk lépe vychutnal ten stav veselosti...;o)))

Jokynka:
Krajanky v kritice
sáhly po rýmu,
a ty do třetice
v růžovém dýmu

sázíš tu veršíky
jak múza divá,
úsměv mi na rtíky
sed', jak to bývá!


Takže vítej do našeho spolku romantických bláznů...;o)

Ivkaja:
Buenas dias, seňorita,
vítána jsi na stránkách mých!
Verš Tvůj možná kus pravdy říká,
že chmury ty jen kryjí smích...

Buenas noches seňorita,
o té z mých tváří dej si znát,
která s úsměvem milým vítá,
když rozvoní se růží sad!

Nevěrná:
Chmury a hořkost, povídáš?
Však rozplynou se jako dým,
jistě to sama dobře znáš!
Proč přeceňovat měl bych splín?

Homér:
Odhalil jsi mne, klasiku...;o)

Ivkaja: No přece ten červánkový kabátek!Když ho noc nechtěla, třeba Ti udělají cenu, aby prodali!;o)))

Kamínek pro štěstí svírám v své dlani,
možná jej přinese, možná se ani
nenajde důvod, proč šťastně se tvářit,
však když naň pohlédnu, dál bude zářit,

vykládat příběhy z nezměrných dálek,
pro nesplněné sny plakat jsem dalek,
věřím, že přesto mi bude zas krásně,
jsa šťasten na Zemi, když čtu Tvé básně!
;o)))

Řeky Lásky proud Tě vzal,
pluješ sním...Co bude dál?
Nevíš, ani neřešíš to,
jenom bylo by Ti líto,

kdybys nedoplula tam,
kde i já to ze snů znám,
v onen zaslíbený kraj,
kde je všech milenců ráj,

kde je Láska věčně mladá,
slunce její nezapadá,
nepřijde temná noc smutku,
věčné štěstí bez zármutku,

sex, co novou sílu dává,
o němž jiným se jen zdává,
vášeň jako řeka dravá
osudem Tvým se tam stává,

velká touha beze jména,
jeden muž a jedna žena,
každý z nich je druhým zpit,
spolu plní Lásky rit...

Nomen omen?

Nádhera!
Dneska nějak spí mé múzy,
až se vzbudí, přijdu zas,
někdy skládám verše v chůzi,
teď však na mne doleh mráz...;o)