|
po ránu ...
|
Oblečená ve tvé košili,
ťapkám tu bosa v tichém bytu,
usnuli jsme snad před chvíli,
promilovali se do úsvitu.
Zbožňuji tyhle vzácné chvíle,
koření pro naše životy,
když zabalím se do košile,
celý den jsi v ní voněl Ty.
Lehám si tiše do postele,
cítíš mé tělo na dosah,
Tvé ruce něžně rozechvělé
vybalí z košile můj nach.
ťapkám tu bosa v tichém bytu,
usnuli jsme snad před chvíli,
promilovali se do úsvitu.
Zbožňuji tyhle vzácné chvíle,
koření pro naše životy,
když zabalím se do košile,
celý den jsi v ní voněl Ty.
Lehám si tiše do postele,
cítíš mé tělo na dosah,
Tvé ruce něžně rozechvělé
vybalí z košile můj nach.
18.05.2009 13:34
Nádhera!
Dneska nějak spí mé múzy,
až se vzbudí, přijdu zas,
někdy skládám verše v chůzi,
teď však na mne doleh mráz...;o)
Dneska nějak spí mé múzy,
až se vzbudí, přijdu zas,
někdy skládám verše v chůzi,
teď však na mne doleh mráz...;o)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.