matej.strouhal: Ani já ne! Ale ta postýlka je vždy taková, jak by si přál každý chlap: dycinky s tvrdým!;o)))

Matej.strouhal:
To je zase můj pouhý éterický zpěv hemisfér i když na jinou notu...Malá soukromá sbírka zdrobnělin ve verších...Apropos: I ta nejměkčí postýlka je v psané podobě stále tvrdá...;o)))

Nevěrná:
To byl jen úlet takový,
znalému lecos napoví,
pro jiného pak bude jen
tím sladkobolným úletem...;o))

Prima den: Tak díky! Zdrobnělina je způsob jak dát najevo žal a beznaděj...Asi bych neměl na noc poslouchat radio Samson. Občas jsou tam věci, že to člověka silně ovlivní...

Maličká něžná víla
palcem svým rozčeřila
loužičku nevelkou
jak kdyby pastelkou

obsah své duše psala,
nijak se nezdráhala
odhalit světu hned
krásu své duše teď.

Větřík, kamarád hladiny,
hned roznesl ty noviny,
do dutých vrb i do mechu
zapsal je pro svou potěchu.

Tak každý lístek, mech i vřes
srdíčko víly zná již dnes,
je v kůře stromů zapsána
touha, jíž žije od rána...

To nemá chybu! S potěšením jsem to četl a vychutnal si to jak náleží. A sám si pak taky trochu zaveršoval...

Stíbrné perličky
konce řas zdobí,
Tvých očí ohníčky
krásně mne zlobí.

Na bílém polštáři
rozlit Tvůj vlas,
jak duha zazáří
v nás touha zas.

Chceš Lásku učit se?
Vždyť už ji znáš!
Hluboko v srdci svém
dávno ji máš...

Po cestách klopýtáš,
jasem i tmou,
srdce snů plné máš,
tak něžné jsou!

Kdo Lásce oddá se,
neumí lhát,
bere i dává se,
umí si hrát...

Loďka složená z papíru,
city utkané na míru,
dívka z modrém si hraje jen,
a Míru náhle přepad sen,
v němž pirátem se stává zas,
odvážným, smělým, bez příkras,
když loďka pluje, pluje s ní,
o velké plavbě sen si sní,
roj papírových bělásků
zas posílá si pro Lásku...

Jsi
obraz namalovaný štětcem z paprsků mé Lásky
na blankytném nebi Naděje,
orámovaný jen roztomilými beránky Tvých úsměvů...
Jsi
krásný sen, co svým nekonečným půvabem zdobí můj spánek,
škoda jen, že je tak světloplachý,
že den naší společné budoucnosti se jen těžce rodí...
Jsi
pramínek živé vody, co mne vždy vzkřísí
i kdybych byl stokrát mrtev beznadějí...
Jsi
hůlka, o niž se opírám, když tak marně klopýtám životem,
zábradlí, jež mi brání v pádu
do bezedné propasti Nevíry a Nepochopení...
Jsi
Ohnivý posel Kupidův, který mi zvěstuje,
že život navzdory všem zdáním má ještě smysl,
ač ho třeba někdy marně shledávám...
Jsi
Mé vášnivé peklo duše i andělské požehnání mé věčné touhy,
Jsi prostě moje všecko
a stojí za to pro Tě žít!...;o)))

Jsou i horší věci, třeba být v tom se svým bratrem! Takhle je šance, že to nezdegeneruje a vlastně to je v rodině...;o(

LUKiO:
Pochvala z nejvyšších míst těší! Jsem rád, že se mé veršohrátky líbí i Tobě! /U skalních fanynek je to už takový zvyk, snad jim říkám právě to, nač jsou právě naladěny...;o)))/
Když už Tě tu ale mám, rád bych se zeptal, zda nemáš tušení, proč právě dostup na psance mi nějaká ochrana Plzeňského magistrátu /provozuje PC v městských knihovnách!/ blokuje? Dává mi to hlášku, že je to zakázáno buď z překročení počtu nedovolených frází či že je tam vyhodnocen VIR! Dostanu se sem jen přes PC provozované Plzeňským krajem, tedy např. z Vědecké knihovny.

ivkaja:
I Tobě děkuji za krásné veršíky, Ivko! Je fajn, že veršované komenty už tu nepropaguji jenom já...;o)))

speranza5: Děkuji Ti! Věřím, že i případná návštěva mých předchozích dílek Tě nezklame...;o)))

Gabkin: Díky, Milane! Je to jen taková veršohrátka, co jsem náhodou stačil zachytit dříve, než se zase vytratila!;o)

Nevěrná:
Děkuji za hezké veršíky, Majko! Já dnes nejsem veršotepecky naladěn /i když to může přijít jako blesk!/ , takže zatím jen takhle! ;o)))

Aliwien: Díky za milý komentář!Dostávám se sporadicky nejen sem! Ale tuhle adresu mám třeba z městské knihovny nedostupnou, hází to zprávu, že je tam buď vir či překročený počet nedovolených frází! A nic se s tím nedá dělat! Program magistrátu mi to blokuje! Jedině z Vědecké knihovny se tam dostanu...

Prstýnek právě ukroucený z trávy
na rtech Tvých rozkvétá již úsměv hravý,
zas chutnají mi jako božská mana
a postýlka je čerstvě rozestlaná...;o)

Ta co tu dlouho nebyla
přec verše ty sem vložila!
Již na pokání jsem se dal,
že jsem Tě, Ivčo, nepoznal! ;o)))
P.S. A jsem moc rád, že jsi sem zase zavítala...

LoweWillTearUsApart:
Díky, žes dočetla až do konce! Originální to není, když to vychází aforismu kohosi jiného, byl to prostě pokus o něco nového! /Viz má odpověď puerovi/. Každý má trošku jiný smysl pro humor...Třeba jiná má dílka Ti sednou lépe, pokud se tedy přemůžeš na ně kouknout! /A věř mi, mám i taková, která jsem dal jen na jeden servr a jinam už raději ne! Protože bych otřásl vírou mých fans, že jsem jen optimistický romantik!/Měj se fajn!;o)))

Sokolička: Díky, že ses ty nuly snažila svým kompromisním hodnocením poněkud anulovat. Byl to prostě jen pokus zveršovat aforismus a musím se smát, jak vážně by se Homér hádal o to, které otvůrky jsou u ženy podstatné! Možná, že přesnější by bylo nazvat je spíše charakteristickými. Asi má to štěstí, že se ještě neseznámil se ženou, pro kterou jsou třeba uši částí veskrze nepodstatnou, protože je nepoužívá jako informační vstup...A možná, že se ta jeho nadměrně potí, když tak zdůrazňuje ty potní žlázy!;o)
V tom případě doporučuji koupele v odvaru z dubové kůry...
Puero snad pochopil a tu knihu sentencí a aforismů si může půjčit v každé knihovně...Že se to nelíbí té mladé dívčině si vysvětluji tím, že se jí třeba dotkl smysl jistých věcí, třeba právě ty tři podstatné otvůrky! Ještě mne nezná a neví, že si občas utahuji z čehokoli. Nikoli tedy, že bych snad byl takový velký nemrava...;o)

puero: Ne, kabelky bohužel nevyrábím! Zato jsem jednička v překlepech a hrubkách v odpovědích na komenty!;o( Bohužel to zjišťuji až po termínu možné opravy, takže tu jsem coby poněkud roztržitý postarší mistr...;o)))