|
*
|
Do louží píšu nohou bosou,
pro Tebe něžné vyznání,
na loukách seču květy rosou,
odnáším do hor, do strání.
Po lesích seju svoje sny,
přáním se plní všechny vrby,
světlušku prosím, nezhasni,
do řeky házím babské drby.
Do kůry kreslím srdíčka,
po cestách skládám z listů značky,
skládám si Tebe pod víčka,
odháním z nebe všechny mráčky.
Čekám na květen od ledna,
v prosinci jahody Ti nesu,
toužím, jak víla nezbedná,
s Tebou se milovat na vřesu.
pro Tebe něžné vyznání,
na loukách seču květy rosou,
odnáším do hor, do strání.
Po lesích seju svoje sny,
přáním se plní všechny vrby,
světlušku prosím, nezhasni,
do řeky házím babské drby.
Do kůry kreslím srdíčka,
po cestách skládám z listů značky,
skládám si Tebe pod víčka,
odháním z nebe všechny mráčky.
Čekám na květen od ledna,
v prosinci jahody Ti nesu,
toužím, jak víla nezbedná,
s Tebou se milovat na vřesu.
Maličká něžná víla
palcem svým rozčeřila
loužičku nevelkou
jak kdyby pastelkou
obsah své duše psala,
nijak se nezdráhala
odhalit světu hned
krásu své duše teď.
Větřík, kamarád hladiny,
hned roznesl ty noviny,
do dutých vrb i do mechu
zapsal je pro svou potěchu.
Tak každý lístek, mech i vřes
srdíčko víly zná již dnes,
je v kůře stromů zapsána
touha, jíž žije od rána...
palcem svým rozčeřila
loužičku nevelkou
jak kdyby pastelkou
obsah své duše psala,
nijak se nezdráhala
odhalit světu hned
krásu své duše teď.
Větřík, kamarád hladiny,
hned roznesl ty noviny,
do dutých vrb i do mechu
zapsal je pro svou potěchu.
Tak každý lístek, mech i vřes
srdíčko víly zná již dnes,
je v kůře stromů zapsána
touha, jíž žije od rána...
spadeno mám na všechny víly
na nezbedné, na ty zvlášť
co o jahody zápasily,
z vřesu nosívají plášť
srdíčka si sbírám z kůry
cesta kde je přehledná,
drby odháním jak můry
od května až do ledna
na nezbedné, na ty zvlášť
co o jahody zápasily,
z vřesu nosívají plášť
srdíčka si sbírám z kůry
cesta kde je přehledná,
drby odháním jak můry
od května až do ledna
joo, tohle se mi líbí...akorát snad úplně ten konec tam nějak vykukuje z rytmu veršů, možná se mi to zdá(rýmované poezii opravdu moc nerozumím :-))
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Snivá víla : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Doteky
Předchozí dílo autora : Nauč mě lásku
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX

