|
*
 16.11.2009 5 1561(18) 0 |
Do louží píšu nohou bosou,
pro Tebe něžné vyznání,
na loukách seču květy rosou,
odnáším do hor, do strání.
Po lesích seju svoje sny,
přáním se plní všechny vrby,
světlušku prosím, nezhasni,
do řeky házím babské drby.
Do kůry kreslím srdíčka,
po cestách skládám z listů značky,
skládám si Tebe pod víčka,
odháním z nebe všechny mráčky.
Čekám na květen od ledna,
v prosinci jahody Ti nesu,
toužím, jak víla nezbedná,
s Tebou se milovat na vřesu.
pro Tebe něžné vyznání,
na loukách seču květy rosou,
odnáším do hor, do strání.
Po lesích seju svoje sny,
přáním se plní všechny vrby,
světlušku prosím, nezhasni,
do řeky házím babské drby.
Do kůry kreslím srdíčka,
po cestách skládám z listů značky,
skládám si Tebe pod víčka,
odháním z nebe všechny mráčky.
Čekám na květen od ledna,
v prosinci jahody Ti nesu,
toužím, jak víla nezbedná,
s Tebou se milovat na vřesu.
21.11.2009 - 17:58Maličká něžná víla
palcem svým rozčeřila
loužičku nevelkou
jak kdyby pastelkou
obsah své duše psala,
nijak se nezdráhala
odhalit světu hned
krásu své duše teď.
Větřík, kamarád hladiny,
hned roznesl ty noviny,
do dutých vrb i do mechu
zapsal je pro svou potěchu.
Tak každý lístek, mech i vřes
srdíčko víly zná již dnes,
je v kůře stromů zapsána
touha, jíž žije od rána...
palcem svým rozčeřila
loužičku nevelkou
jak kdyby pastelkou
obsah své duše psala,
nijak se nezdráhala
odhalit světu hned
krásu své duše teď.
Větřík, kamarád hladiny,
hned roznesl ty noviny,
do dutých vrb i do mechu
zapsal je pro svou potěchu.
Tak každý lístek, mech i vřes
srdíčko víly zná již dnes,
je v kůře stromů zapsána
touha, jíž žije od rána...
19.11.2009 - 18:22spadeno mám na všechny víly
na nezbedné, na ty zvlášť
co o jahody zápasily,
z vřesu nosívají plášť
srdíčka si sbírám z kůry
cesta kde je přehledná,
drby odháním jak můry
od května až do ledna
na nezbedné, na ty zvlášť
co o jahody zápasily,
z vřesu nosívají plášť
srdíčka si sbírám z kůry
cesta kde je přehledná,
drby odháním jak můry
od května až do ledna
17.11.2009 - 00:57joo, tohle se mi líbí...akorát snad úplně ten konec tam nějak vykukuje z rytmu veršů, možná se mi to zdá(rýmované poezii opravdu moc nerozumím :-))
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Snivá víla : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Doteky
Předchozí dílo autora : Nauč mě lásku
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 3+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Nastasiya [16], ThomasThomasson [12], calif [6], borovice [3], Dijuš [3], Darmošlap1960 [2]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
