Chronoss: Ano, mám stejný názor na levicovost Evropy a "západního světa" vůbec.
A obávám se, že na to dojedeme.

kmotrov: OK, pokud nechceš dál diskutovat, nebudu se s argumentováním namáhat.
:-)

kmotrov: Máš odpověď v další úvaze.

kmotrov: Fííí ha. Nesouhlas a ještě konkretizovaný! To si žádá důkladnou odpověď! Pustím se do ní - vydrž.

Psavec: Nevím, nejsem historik a bohužel nevím, kde by se dala sehnat nějaká "čísla". Ale domnívám se, že nemovitosti dostávala církev od panovníků a šlechty (jak je získali oni, je jiná věc). Domnívám se, že desátek, který dobrovolně(!) platili všichni věřící(= všichni obyvatelé) po staletí představuje obrovskou sumu peněz, mnohem větší, než byla cena "nakradených" věcí při křižáckých válkách (často skončily porážkou), kde navíc zřejmě hlavní podíl získávali velitelé a šlechtici, ne sama církev. Stejně tak majetek zabavený při procesech nemohl hrát pro církev (ale pro inkvizitora ano) nějakou roli.
Pokud bys chtěl zkoumat míru "krvavosti" majetku, jak by asi dopadl král - dnešní majetek státu?

:-))
Tak to bude asi důvod, proč nepíšu básně... Vy naděláte s jedním písmenkem...

No, já básně obvykle nekomentuju, nerozumím jim, ale tady mě v diskuzi zaujalo:
prázdno - 1.pád, prázdnot - 2.pád
2. pád ? V množném čísle od prazdnoty? Já bych to chápal jako samostatné podstatné jméno v 1. pádě - prázdnost jako antonymum plnosti.

proč je to sci-fi?
trochu mě mate to "střelivo". Ochuzené střelivo (respeklive z ochuzeného uranu) znám jen z nábojů do tanku, ale o to nejde. Jde o to, že vysoce průbojné střelivo (proti neprůstřelným vestám) nezpůsobí "vybuchnutí hlavy", ale naopak "malý a čistý" průstřel.

Opakuješ slova - proletí, střelivo, munice

"Kus kamene mi proletí lýtkem, naštěstí ne moc hluboko. " - proletí znamená skrz naskrz = neumím si představit, že letí skrnazkrz, ale ne moc hluboko.
"Takže samopaly mají obrovskou ráži a extrémní přesnost." - obecně platí, čím větší ráže, tím větší zpětný ráz a tedy tím menší přesnost příští ranou. Na blízko je extrémní přesnost zbytečná.
"abychom zahladily " - rod ženský?

Ono "kostrbaté veršování" je přesně na mé úrovni.
Jen bych zaměnil modrost za moudrost.

Therésia: A víš, že se ti nedivím! Nikdy jsem básně nepsal a psát ani nehodlám. Takže žádná škoda.

Ve slovenštině nedokážu posoudit styl, tak jediné, co jsem si všiml, bylo opakování slov: "muži oblečení v bojovom oblečení ".
Není to špatné, ale je to jen výjev, jedna scéna příběhu. Přidej.

puero: Smířen se smrtí neznamená, že se na ni těším! Když opravíme čas a osobu, tak opravdu ateista řekne: "no co no, tak zemřu! nedá se s tím nic dělat. Zemřou všichni, ať věří nebo ne." To ale vůbec nesouvisí s tím, jestli něco (a co) cítí při smrti blízké osoby. Zármutek, žal, lítost...
Ano, smrt "je to jediná nekompromisní konstanta a číhá na každém rohu". Ateista si to uvědomuje a žije s tím. Věřící si tuto realitu nedokáže připustit (výjimečný lidský duch přece nemůže "zmizet" jen tak), tak stvořil duši a "život po smrti" jako pohádku na dobrou noc. Pohádku plnou krásných ideálů, lásky, dobroty, cti, soucitu... ... ale stále jen pohádku.

puero: Malý, ale nutný úvod: Pokud zůstaneme u základního dělení na teismus a ateismus, tak nutno poznamenat, že i ateismů je někollik typů a jeden (vědecký ateismus) není nic jiného než nevíra v boha (já jsem raději když slovo víra je rezervováno pro "nadpřirozené entity", proto bych raději než "víra v neexistenci boha" použil slova demagogie), ale pak je několi směrů dalo by se říct hraničních. V nějaké diskuzi jsme je s taron rozebírali. Já se hlásím k agnosticizmu, ale ne k původní filozofii - nepoznatelnosti světa, nýbrž k vědeckému agnosticizmu. Svůj přístup můžu charakterizovat asi takto: Nemohu dokázat ani existenci ani neexistenci Boha, nevidím ale pro jeho existenci důvod a smysl, což mě opravňuje předpokládat neexistenci, minimálně do té doby, dokud někdo objektivně nedokáže opak.
Takže stejně jako náboženství zavrhuji i vědecký ateismus. Tolik na vysvětlenou - dále tedy mluvím za ty "přechodové" ateismy.
Vesmír (život) vznikl vez nějakého konkétního cíle (určeného inteligentní entitou = tvůrcem). Je proto špatný? Bezútěšný? Ano, prach jsem byl a v prach se obrátím - to nejsou (jen) moje sloval. Jsem proto špatný? Mám kvůli tomu spáchat sebevraždu?
Možná je mou chimérou iluze užitku - třeba jsem se v důsledku té chiméry nabídl, že budu dělat sborník. Nemusel jsem, nečekám za to žádné plusové body u (neexistujího) božího soudu, budu rád, když mi lidi nebudou nadávat, že se jim nelíbí. Možná jsem pro tebe nepochopitelný (tak jako věřící pro mě). Můj život mi hororem nepřipadá, naopak, myslím si, že je lepší vidět realitu života (podle tebe horor), než žít v Zemi za zrcadlem, v iluzi, že "Něco" to vše kolem řídí a směřuje k vyššímu cíli. proč bych měl mít z takového života depku, netuším. Smrt je, bohužel, nutnost. Nedokážeš se s tím smířit?
Jestli svět někdy (a jak) zanikne a s ním veškerý život ve vesmíru, patří do fyzikálních hypotéz - neověřených domněnek. To, že s tím filozofie pracují jako z dokázaným faktem, není moje chyba.
Filozofická podstata "mého" ateismu není založena na principu "odhalování teismu"! Teismus je bezesporu zajímavé téma a pro mě těžko pochopitelné, ale jak jsem řekl - neumím dokázat neexistenci Boha, a tak chápu, že věřícím nemohu dát důkaz neexistence.
Můžu souhlasit (po malé úpravě) s: "Ateismus je světonázorem, který hledá pravdu, ale sám si není tou pravdou nikdy jistý. Ateismus je svou podstatou ještě větší zvědavost, jestli Bůh existuje, než jakékoli jiné náboženství, které je o tom přesvědčeno."
Naopak nesmysl je: "Ateismus je jedním velkým ekvivalentem životního strachu a nejistoty." Proč? Ateista "se smířil" s tím, že má omezený čas, že neexistuje nesmrtelná duše, neexistuje seperinteligentní Tvůrce a Soudce, neexistuje absolutní pravda... A díky tomu může žít v relativním klidu a pohodě. To (smíření s realitou) to je přesně to, do věřící nedokážou, a musí si vyprávět onu pohádku. Podle mě jsou věřící jako děti, kteří se bojí otevřít dveře do reality vedlejšího, protože jsou přesvědčeni, že za dveřmi na ně čeká příšera, která je chce sežrat.
Docela pěkné přirovnání. Asi zase napíšeš, že utíkám od debaty intuitivním přirovnáním, které je zase mimo mísu. Ale docela trefně, dle mého názoru tuhle debatu charakterizuje. (promiň, že opisuju):-)

Česká Lípa? Tak to tě taky vítám, sousedko.

puero: Pokusím se ukázat slabiny toho "intitivního" přirovnání.
1. přirovnáváš dějiny náboženství k příkladu. Budiž, proč ne.
2. stanovuješ životní cíl. Jistě - na to máš právo - stanovit si svůj životní cíl. proč myslíš, že mým životním cílem je obdoba nirvány? (jsi příliš ve vleku svých subjektivních představ - podle sebe soudím tebe). Jak to souvisí s bodem 1.? Zajímají snad mě dějiny náboženství?
3.Vycházíš z předpokladu existence boha (Ježíše) a necháváš věřícího dosáhnou odměny za víru a zároveň zesměšňuješ snažení ostatních, protože nevěří v Boha! Pro tebe je to pěkné přirovnání! Podle mne je to podhádka před spaním pro někoho, kdo se bojí zvednout oči od pohádkové knížky, protože by mohl spatřit skutečný život. Krutý a syrový.

puero: Ne, separovat vědu a víru musí vědci mezi věřícícmi. Kdyby to neudělali, tak musí připustit, že Bůh je pohádka. A právě proto se křesťanství vyhýbá striktním definicím a ponechává pojmům intuitivní a mnohdy subjektivní význam - pak se nedá věda aplikovat a tudíž "pohádka vyvrátit".
Já klidně připustím, že Mohamed je lhář! :-) Hlavně je Korán sepsán někým "úplně jiným" než Nový zákon a ten je sepsán "někým jiným", než Starý zákon. Dost divné, na to že autorem myšlenek je vždy jeden (trojediný?) Bůh. Nepřipadá ti Bůh šílený, když na jedné straně má Nezabiješ a na druhé (a pod přímým diktátem) schvaluje zabíjení bezvěrců? To má být stejný Bůh?
S prorockými sny nemám problém :-). Je tisíc proroků, z nichž 999 se ve své (obvykle mnohovýznamové) předpovědi netrefí - a jsou zapomenuti. Jeden předpoví "něco" , co lze na tu budoucnost aplikovat (jeden z těch významů) - a stane se slavný. Bylo by s podivem kdyby se netrefil nikdo!

puero: Může být. Pak ale těžko tvrdit, že křesťanství je něco víc než pohádka. (A existence teologie coby vědy je pro smích)
Já osobně to i tak beru a snažím se vědu a víru separovat, bohužel, v diskuzích s věřícícmi to nejde, chtějí si tu pohádku "vědecky" potvrdit a nechápou, že to co dělají je jen hra na vědu.

puero: Moje zkušenost z diskuzí s křesťany je taková, že nerozlišují některé významy - obvykle tam, kde by se dostali "do úzkých", kdyby použili přesnější význam. Jejich reakci jsi přesně vystihl: "Tvůj pohled na moje pojmenovávání koček psy, respektuji. Ale nezměním se k vůli tomu." Většinou chtějí, abych se já přizpůsobil jim - to ovšem znamená ztrátu rozlišení (jedntlivých druhů) a výrazně ztíženou možnost argumentace. Jak neznám křesťanskou filozofii (či spíš teologii?), hádám, že právě na tom staví - aby nebylo možné proti křesťanství argumentovat, úmyslně zavádí nepřesné a matoucí definice pojmů a brání větší vědeckosti. K čemu, že.

puero: Pak ale je otázka, zda má další diskuze cenu - pokud používáme slova s odlišným významem pro stejné věci. Respektive, zda vůbec má nějaká diskuze bez jednotné terminologie cenu.

puero: "Moje představy jsou taky jen teorie. " = pohádky. Souhlasím, ale dost vzdálené křesťanství.
Rozpor: Na jedné straně tvrdíš: "Ověřuj. TO by měl být, abych tak řekl základní princip víry." a na druhé: "křesťan možná nepovažuje za důležité znát fakta. " - Jak chceš něco ověřovat a neznat fakta? To má jedna pohádka ověřovat jinou? - V podstatě to tak opravdu děláte => hledáte v Bibli důkazy pro existenci Boha, a přitom Bible byla zapsána lidmi věřícícmi v Boha.
Pokud je historickým faktem takový zázrak, který je za zázrak pouze považován, ale je vysvětlitelný, pak mluvíme každý zcela jiným jazykem a ty (z mého hlediska) říkáš kočka tvorům, kteří štekají, a pes těk, kteří mňoukají = nedomluvíme se.