27.01.2020
60, muž
|
komentáře uživatele :
15.06.2021 - 15:19
8(7.)
Je krásná jak poupě před rozkvětem
Jak tóny se až rozburácí
Přejde v trylek jež kolebati smí
na vlnkách zpěvu flétny.
Jak tóny se až rozburácí
Přejde v trylek jež kolebati smí
na vlnkách zpěvu flétny.
15.06.2021 - 13:47
8(7.)
Nahlednu trošku jen.
Nezavřu pro smutek.
Ve vůní jahod opřu se o plůtek.
Skutečnost nastalá.
Zalévá jahodí snat že to jezirko
nohy pak přebrodí.
Nastalá chvíle nebude napořád.
Nechám si v jahodím
Od větru pošeptat.
Možná se rozpláču.
Mož á se budu smát.
Jahodí voňavé proč se vše
musí stát
Nezavřu pro smutek.
Ve vůní jahod opřu se o plůtek.
Skutečnost nastalá.
Zalévá jahodí snat že to jezirko
nohy pak přebrodí.
Nastalá chvíle nebude napořád.
Nechám si v jahodím
Od větru pošeptat.
Možná se rozpláču.
Mož á se budu smát.
Jahodí voňavé proč se vše
musí stát
14.06.2021 - 08:30
3(1.)
Pokut se dokonalost hledá ve stvrdlé kůrce
chleba.
Hladového nasytí ,syté ji hodi do křoví.
Jeto jak se slovy.
Hladí
I mrskají jak bič.
Vtírají se pak se vetnou jak sekyra do pařezu.
Praskání a nic pouta roztrhána
anic.
Slova mohou
Pomoci
Ubližit
Dát naději
Učinit skutky
Jsou jak plamen ktery
podarován svýci vnese světlo.
Jak dlouho bude hořet je jen vnás.
Pohrdánim se ničeho nezbavime
Jen začneme pohrdat sami sebou.
chleba.
Hladového nasytí ,syté ji hodi do křoví.
Jeto jak se slovy.
Hladí
I mrskají jak bič.
Vtírají se pak se vetnou jak sekyra do pařezu.
Praskání a nic pouta roztrhána
anic.
Slova mohou
Pomoci
Ubližit
Dát naději
Učinit skutky
Jsou jak plamen ktery
podarován svýci vnese světlo.
Jak dlouho bude hořet je jen vnás.
Pohrdánim se ničeho nezbavime
Jen začneme pohrdat sami sebou.
13.06.2021 - 15:27
1(1.)
Když ticho se ovyne jak kornout z ledu.
Ty chvýle jsou plné nekonečna.
Ty chvýle jsou plné nekonečna.
12.06.2021 - 18:05
12(11.)
Moc hezké jen ty korelky stím zpěvem nevím nevím chovám je už 50 roků a ty mé tedy řvou.
11.06.2021 - 21:59
13(13.)
Touha po citu.
Co poupětem je vnitru.
Cit není vitr,let motýla.
Pohled co do prazna nezírá.
Žit stouhou pro lásku.
Neocnout se v říši maňásků.
Neživá to kultúra.
Kde cit zakoupit lze
za bůra.
Co poupětem je vnitru.
Cit není vitr,let motýla.
Pohled co do prazna nezírá.
Žit stouhou pro lásku.
Neocnout se v říši maňásků.
Neživá to kultúra.
Kde cit zakoupit lze
za bůra.
11.06.2021 - 21:50
6(6.)
I kdybych ve světě bůch ví kam zašel.
cestičku k domovu vždycky bych našel.
Jenže ta krajina i lidé se mění.
Láska je soli života.
Však čas se mihotá.
Smutek k životu náleží
Však ocitnout nesmíme se v manéži
cestičku k domovu vždycky bych našel.
Jenže ta krajina i lidé se mění.
Láska je soli života.
Však čas se mihotá.
Smutek k životu náleží
Však ocitnout nesmíme se v manéži
09.06.2021 - 07:50
6(1.)
Ve vlaku příběh odehrán
Jeden z druhym .
Téměř je nepoznán.
Zlost vyprchá jak vúně z kupé.
Prúvodcí uličkou neskutečně dupe.
Nahodilá známost jak přelud zmizela.
Pulnočni ,ranní vlak.
Prchá jak gazela.
Tma a den spolu se prolíná.
Ten kdo prožil co.
Matně jen vzpomíná.
Scenař je dopsán,vněm par střihů.
Nezbytná reklama,ponese tíhu.
Finance třeba jsou.
Vše něco stojí.
Nezbytní i zbyteční
Jak mouchy se rojí.
Budeto trhák,nebo brek.
Dopředu tvůrce nesmi mit
Vztek.
Zrodil se příběh,pomalu plynul
Jak ten vlak co krajem se
vynul
Jeden z druhym .
Téměř je nepoznán.
Zlost vyprchá jak vúně z kupé.
Prúvodcí uličkou neskutečně dupe.
Nahodilá známost jak přelud zmizela.
Pulnočni ,ranní vlak.
Prchá jak gazela.
Tma a den spolu se prolíná.
Ten kdo prožil co.
Matně jen vzpomíná.
Scenař je dopsán,vněm par střihů.
Nezbytná reklama,ponese tíhu.
Finance třeba jsou.
Vše něco stojí.
Nezbytní i zbyteční
Jak mouchy se rojí.
Budeto trhák,nebo brek.
Dopředu tvůrce nesmi mit
Vztek.
Zrodil se příběh,pomalu plynul
Jak ten vlak co krajem se
vynul
08.06.2021 - 08:06
8(7.)
Za snem nebloudíme
Jsou skutečnosti smutku
radostí.
Ten žár nespalý tě v skutku.
Kam plinou dení starosti.
Pohled když líbá..
Myšlenky rozkvetají ústa
do úsměvu.
A zpěvu noční oblohy
se nedočkám?
V sršňovém vyhru
co mihal se kolem
hlavy,husi kůže
a začalo se bát.
Pro jen teť nesmím ťe nepotkat.
Zacinkaly znky konvalinek.
Zdalky dotančil tvůj hlas.
Ja doušek čaje.
Hřeje tvůj dotyt.
A na neby býk se pasl.
Tak zbohem nedame
času můžeme
Jej prosebe teť mit.
Jsou skutečnosti smutku
radostí.
Ten žár nespalý tě v skutku.
Kam plinou dení starosti.
Pohled když líbá..
Myšlenky rozkvetají ústa
do úsměvu.
A zpěvu noční oblohy
se nedočkám?
V sršňovém vyhru
co mihal se kolem
hlavy,husi kůže
a začalo se bát.
Pro jen teť nesmím ťe nepotkat.
Zacinkaly znky konvalinek.
Zdalky dotančil tvůj hlas.
Ja doušek čaje.
Hřeje tvůj dotyt.
A na neby býk se pasl.
Tak zbohem nedame
času můžeme
Jej prosebe teť mit.
06.06.2021 - 11:58
12(11.)
Kézby ten déšť byl smil všechnu bolest a strachy.
Odplavyl závyst .
Kéžby jen přehaňka vnesla lasku a rozum.
Jež je jak vlaha větry odnášena z polí.
Dofati v dobro neboť zla je přehršle.
A desť ikdyz nesmíva hořkost.
Dává zivot
A zato jemu dík
Odplavyl závyst .
Kéžby jen přehaňka vnesla lasku a rozum.
Jež je jak vlaha větry odnášena z polí.
Dofati v dobro neboť zla je přehršle.
A desť ikdyz nesmíva hořkost.
Dává zivot
A zato jemu dík
06.06.2021 - 11:52
11(10.)
To je moc zvlaštní a silné.
Kdysi jse také řekl že dnes nedojedu domů
a srazilo mne auto..
Příběhy života se mihnou aniž bychom jim kladly nějaký důraz.
Kdysi jse také řekl že dnes nedojedu domů
a srazilo mne auto..
Příběhy života se mihnou aniž bychom jim kladly nějaký důraz.
04.06.2021 - 11:08
17(16.)
Pročby jen smutkem měly vzdychat.
Pod svou korunou i slova lásky směly slíchat.
Že své větve k zemi sklání.
Staletá vrba jak moudrá paní.
Větve se spletou jak vlas dívčí.
A mladost dál ji žene vpřet.
Aby ten cop jí nezešed.
Pod svou korunou i slova lásky směly slíchat.
Že své větve k zemi sklání.
Staletá vrba jak moudrá paní.
Větve se spletou jak vlas dívčí.
A mladost dál ji žene vpřet.
Aby ten cop jí nezešed.
04.06.2021 - 07:53
9(8.)
Mění nás skutky života.
Nitro čas jak sochař dotváří.
Duše není modelínou
ani hrnčířovou hlínou
co pod dotyky dlaně mění tvar.
Jsme to mi nebo někdo jiný
vstal ?
Ty rany co ponich kapka krve tělo nepotřísní.
Jen perly z podvýčkových jezer.
Nedají vale žízni.
Jsme to stále mi?
Nitro čas jak sochař dotváří.
Duše není modelínou
ani hrnčířovou hlínou
co pod dotyky dlaně mění tvar.
Jsme to mi nebo někdo jiný
vstal ?
Ty rany co ponich kapka krve tělo nepotřísní.
Jen perly z podvýčkových jezer.
Nedají vale žízni.
Jsme to stále mi?
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» autoři online
štiler» narozeniny
Kolonialrambo [15], jingjang [15], Flash Gordon [14], Trpaslík [13], Láva1998 [7]» řekli o sobě
Sucháč řekl o Yana :Neskutečně přirozená básnířka, která dokáže zachytit běžný život podobně, jako malíř na obraze...